Zobrazení položek podle značky: inbreeding

V červnu byla rozdána Medaile Emila Votočka šesti osobnostem, které se zasloužily na rozvoji Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Jedním z laureátů je i Martin Fusek, ředitel IOCBTech. Ten v rozhovoru hovoří o všeobecné nedůvěře, která komplikuje život nejen vědcům, o pozitivních trendech ve vývoji VŠCHT v Praze a také o inbreedingu na českých univerzitách.

Stagnace, konzervace, omezení inovací a produktivity, nepotismus. To jsou jen některé z důsledků akademického inbreedingu. Nová studie mapuje situaci v České republice a hledá možná řešení tohoto problému.

Mnozí si teď poklepou na čelo. Zamýšlet se nad nedostatky v oblasti internacionalizace vědy a terciárního vzdělávání v Česku v době uzavřených hranic se zdá nemístné až ironické. Na druhou stranu: Není možná vhodnější příležitosti. Nucená suspenze normality, všedního života a zajetých kolejí vyzývá k reflexi a představivosti, že věci mohou být jinak, píše Martin Kočí pro magazín Universitas.

Uzavřenost podnětům odjinud a zaměstnávání vlastních absolventů je pro školy hrozbou. Anglista a pedagog František Tůma z Masarykovy univerzity si to uvědomil už loni a napsal o tom společně s Petrem Knechtem studii nazvanou „Akademický inbreeding jako rakovina vysokého školství, nebo nezbytnost?“ 

České vysoké školy zaostávají za světovou špičkou v najímání vědců z jiných pracovišť. Ukazuje to nová studie think-tanku IDEA. České univerzity mají podle zjištění autorů méně výzkumníků ze zahraničí a často také zaměstnávají své vlastní absolventy. Stejně jsou na tom i univerzity z dalších zemí Visegrádské čtyřky. Nejlepší světové školy se naopak snaží daleko více najímat výzkumníky odjinud.