Zobrazení položek podle značky: VŠCHT

Michal H. Kolář vystudoval chemii zaměřenou na teorii a molekulové modelování a doktorát získal během působení na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Působil na univerzitách v Jižní Koreji a Francii. Ve Výzkumném centru Jülich v Německu se po doktorátu dostal k tehdy nejvýkonnějšímu počítači v Evropě a postdoktorskou stáž absolvoval také na Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Göttingenu.

Výzkumníci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze úspěšně syntetizovali bimetalické nanočástice za použití extraktů z odpadního materiálu rostlin Cannabis sativa a Vitis vinifera, čímž ukázali ekologicky šetrný přístup s výraznými antimikrobiálními vlastnostmi.

Oddělení pro výzkum a transfer technologií VŠCHT Praha připravilo projekt ChemTech, který získal podporu od Technologické agentury ČR v programu SIGMA. Projekt slouží k pomoci akademikům v případech, kdy je investice ze strany průmyslu ještě příliš riziková, ale vědecká grantová podpora již skončila. Autory projektu jsou Kateřina Kovaříčková, Dana Douděrová a Filip Kaftan ze zmíněného oddělení.

Čeští studenti se do soutěže přihlásili historicky poprvé a hned přivezli zlato v hlavní kategorii prestižní mezinárodní studentské soutěže, pořádané Technickou univerzitou v nizozemském Eindhovenu. Týmy z celého světa mají necelý rok na to, aby vytvořily prototyp biosenzoru, který splňuje zadání daného ročníku.

Eva Muchková se ve své práci dlouhodobě věnuje teoretickému modelování rentgenové fotochemie a zaměřuje se především na ultrarychlé děje ve vodných roztocích. V roce 2023 se stala korespondující autorkou publikace v prestižním časopise Nature Chemistry věnované „hot-spotům“ radiačního poškození. 

Tomáš Prošek se celý svůj profesní život zabývá korozí. Jeho výzkumná skupina v Technoparku Kralupy při VŠCHT například odhalila, proč náhle praskají horolezecké skoby v přímořských oblastech. Vyvinula též antikorozní čidlo CorrSen pro monitorování koroze na mostech, ale i v galeriích či na výrobních linkách. Pro vývoj čidla využili pomoci Středočeského inovačního centra. „Musím s čistým svědomím říct, že SIC funguje skvěle,“ hodnotí Tomáš Prošek spolupráci.

Alexandr Malijevský nastoupil na VŠCHT Praha v roce 2000 jako doktorand. Magisterské studium totiž dokončil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabýval teoretickou fyzikou. Často se pro něj smývá hranice mezi osobním životem a prací ve vědě, ale pokud už musí mít nějaký osobní život mimo univerzitu, hraje rád šachy.

Nikola Slepičková Kasálková vystudovala doktorský obor Materiálové inženýrství na Fakultě chemické technologie VŠCHT Praha. V současné době působí na Ústavu inženýrství pevných látek jako odborný asistent.

Vyšel prestižní žebříček vysokých škol QS World University Rankings. Již po třinácté se na první příčce umístil Massachusetts Institute of Technology. Z českých vzdělávacích institucí si nejlépe vede Univerzita Karlova, Masarykova univerzita loni velmi snížila její náskok, letos si pozici drží. I letos žebříček zohledňuje téma udržitelnosti.

Martin Vrňata byl jmenován profesorem oboru „Měřicí technika“ v roce 2017 na FEL ČVUT. Na VŠCHT Praha na Ústavu fyziky a měřicí techniky vede výzkumnou skupinu „Senzory“, která se zabývá teoretickým i aplikovaným výzkumem senzorů určených pro detekci plynů.