Zobrazení položek podle značky: VŠCHT

„Věda nemá hranice. Když se kolem sebe díváte s očima otevřenýma, mohou vás napadat přesahy do úplně nových vědních disciplín, a to mě na vědě moc baví,“ říká Petr Kovaříček, vedoucí výzkumné skupiny, která díky start-up grantu Nadace Experientia vznikne od ledna 2021 na VŠCHT v Praze. 

Extrémní klimatické jevy jako dlouhotrvající sucho nebo přívalové srážky se vyskytují kvůli probíhající klimatické změně častěji než kdy dříve. Úzce s nimi souvisí i výkyvy v kvalitě odpadní vody vypouštěné z tuzemských čistíren do řek a okolního prostředí. Reakcí na tento problém je nový inteligentní IT systém, jenž vyvíjejí odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ve spolupráci s kolegy z Českého vysokého učení technického a z průmyslu. 

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) má ve své vědecké DNA zakódován nejen základní výzkum, ale také výzkum aplikovaný. Posledním příspěvkem k této větvi tvůrčí činnosti je návrh linky na regeneraci bezvodého methanolu pro společnost VUAB Pharma, tradičního českého výrobce v oblasti farmacie.

Technopark VŠCHT v Kralupech nad Vltavou sestrojil zařízení, které nabízí unikární řešení pro monitoring koroze. Partnerem projektu se za oblast průmyslu stala firma GEMA s.r.o, která do projektu vložila své znalosti z oboru. Oba partnery pomohlo spojit Středočeské inovační centrum.

Akademický senát Vysoké školy chemicko-technologické v Praze zvolil v úterý 15. října kandidáta na rektora na období 2020 - 2023. Stal se jím Pavel Matějka z Fakulty chemicko-inženýrské. V čele univerzity vystřídá Karla Melzocha, jemuž s koncem roku vyprší druhé funkční období, a proto se o pozici rektora nemohl znovu ucházet.

Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze vznikne nová prestižní pozice „Chair – Medicinal Chemistry“, která je určena pro špičkového zahraničního odborníka v oblasti výzkumu a vývoje léčiv. Umožní to netradiční forma spolupráce s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR, který angažmá nového vědce či vědkyně podpoří finančním darem ve výši 7 milionů korun na dobu 5 let. Peníze poslouží také jako startovní finanční balíček pro rozjezd nové excelentní výzkumné skupiny na VŠCHT Praha. 

Rezistence bakterií vůči antibiotikům je jednou z největších hrozeb pro lidské zdraví. Aby mohli vědci eliminovat toto dramaticky rostoucí nebezpečí, musí nejprve zmapovat jeho přesný rozsah v celosvětovém měřítku. To je hlavním úkolem nového projektu REPARES, jehož hlavním koordinátorem je Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.

Optické sítě jsou považovány za technologii budoucnosti. Jedním z cílů Evropské unie je poskytnout do roku 2025 všem svým obyvatelům možnost internetového připojení o rychlosti 100 megabitů za sekundu. Zda se tento ambiciózní plán podaří naplnit, je ovšem nejasné. Budování optických sítí je nákladné a předchází mu náročný vývoj jednotlivých částí fotonických struktur. Jeden takový nedávno úspěšně ukončili také čeští specialisté.

Jaké jsou administrativní úkony spojené s vyjížděním našich akademických pracovníků do zahraničí a zaměstnáváním zahraničních akademických pracovníků? A kolik potíží působí současná administrativní zátěž, která vyplývá z evropské legislativy? Anna Mittnerová z VŠCHT v Praze se ve svém příspěvku zabývá právě těmito problémy.

Jaká je šance získat místo na prestižním Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii? A jak se z takového ústavu přechází zpět na českou vysokou školu? Portál Czexpats in Science se i na tyto otázky ptal vědce Michala Koláře.