Zobrazení položek podle značky: Max Planck

Díky Společnosti Maxe Plancka získá česká věda tři nová centra vědecké excelence. Hned dvě z nich vzniknou při Fyzikálním ústavu Akademie věd, povedou je fyzičky Barbora Špačková a Helena Reichlová. Ředitelem třetího výzkumného centra bude vývojový biolog Peter Fabian, který působí na Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity.

Podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové bude mít AV ČR striktní peer review. Kdo budou jeho hodnotitelé? Kde se vezmou? Co bude jeho cílem? Zavřít špatné ústavy a zbylé peníze rozdat těm lepším? To se nikdy za ta léta, co hodnocení probíhá, nestalo, píše Dalibor Štys. Přečtete si jeho nejnovější příspěvek na téma hodnocení výzkumných organizací.

Dominik Hrebík je strukturní biolog, který dnes působí na Max Planck Institute of Biochemistry v laboratoři Johna Briggse. Doktorát ale absolvoval na CEITEC pod dohledem Pavla Plevky. Jak se podle něj nejlépe připravit na pohovor na postdoktorskou pozici? A jaké to je být součástí německé prestižní instituce?

Archeoložka Nicole Boivin byla uznávanou vědkyní na prestižním institutu Maxe Plancka. Loni ji však odvolali z funkce kvůli šikaně podřízených. Rozjel se tak kolotoč vyšetřování, které ale prý podle ní – a ředitelů dalších ústavů s podobným osudem – postrádal transparentnost.

Německý Institut Maxe Plancka před časem obdržel otevřený dopis podepsaný 145 vědkyněmi z celého světa, které v něm vyjádřily své znepokojení nad hromadným propouštěním žen na vedoucích pozicích. Přední výzkumné centrum obvinění z genderové předpojatosti odmítlo, debata o tom, jak se instituce chová k úspěšným vědkyním, ale teprve začala.

Sustainable Academy pořádá 24. 6. 2021 mezi 15:30 a 16:30 webinář o aktivitách a ambicích Společnosti Maxe Plancka v oblasti udržitelnosti. Hlavní přednášející bude Sophie Lohmann z řídicího výboru Max Planck Sustainability Network.

Společnost Maxe Plancka je sdružení 86 německých vědeckých ústavů napříč vědními obory. S dvaceti tisíci zaměstnanci a celkovým počtem 35 nobelistů jde o jednu z největších a nejprestižnějších vědeckých institucí na světě. Poslední dva roky probíhá na této instituci intenzivní diskuze o ekologické, klimatické a celkové společenské udržitelnosti provozu a výzkumu.

Evropa má nedostatek mladých talentovaných vědců a ten se pravděpodobně bude zvyšovat v důsledku demografických změn ve společnosti a vědní a vzdělávací politiky vládních a školských institucí. Tento nedostatek vidíme již dnes hlavně v technických a přírodovědných oborech. Jak předejít zaostávání Evropy za světem a České republiky za Evropou? Máme se kde poučit?

Gabriela Nass Kovacs získala v květnu prestižní ocenění od Společnosti Maxe Plancka za svůj výzkum struktury proteinů pomocí rentgenové krystalografie. Přesto se rozhodla s vědou skončit. „Práce v laboratoři vyžaduje velkou vůli i časovou obětavost. Nemůžete se sebrat a jít domů jen proto, že je už večer,“ říká absolventka Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Evropská výzkumná rada (ERC) oznámila výsledky prestižních grantů ERC Advanced Grants 2019. Částku 450 milionů EUR si rozdělí 185 výzkumníků a jejich týmů. Stejně jako vloni Česko ve výzvě neuspělo. Z Čechů v zahraničí však grant obdržel Pavel Tomančák, který bádá na německém ústavu Maxe Plancka v Drážďanech.