Zobrazení položek podle značky: excelentní výzkum

Ostravská univerzita získala finanční dotaci 1,8 miliardy korun na podporu transformace a rozvoje regionu v oblasti inovací, vzdělávání, vědy a výzkumu. Zda je to moc nebo málo, jak umí vědci uvést výsledky svých výzkumů do praxe a jak se v Ostravě daří rozvíjet vědu, popsal hlavní řešitel projektu LERCO Roman Hájek.

V roce 2024 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pokračuje v posilování excelentního výzkumu v České republice. Pro letošní rok je vyčleněna finanční podpora ve výši 397 110 596 Kč prostřednictvím programu ERC CZ.

Díky Společnosti Maxe Plancka získá česká věda tři nová centra vědecké excelence. Hned dvě z nich vzniknou při Fyzikálním ústavu Akademie věd, povedou je fyzičky Barbora Špačková a Helena Reichlová. Ředitelem třetího výzkumného centra bude vývojový biolog Peter Fabian, který působí na Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity.

Řídicí orgán Operačního programu Jan Amos Komenský aktuálně zveřejnil výsledky finálního hodnocení ve výzvě Špičkový výzkum, která má podpořit excelentní české výzkumné projekty. Podporu jich získalo patnáct.

V pátek 24. února 2023 se ve Strakově akademii konalo pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které předsedá ministryně Helena Langšádlová. Na program jednání byly zařazeny např. informace o přípravě návrhu státního rozpočtu na vědu a výzkum na období 2024+ nebo informace o začlenění ELI Beamlines do ELI ERIC.

Výraz „excelentní“ se ve výzkumném prostředí objevuje stále častěji. Co ale onen excelentní výzkum znamená a jaké důsledky pro vědu přináší důraz na excelenci? V aktuálním vydání naší ankety jsme se právě na tyto otázky ptali čtenářů a čtenářek portálu Vědavýzkum.cz. 

Každoroční hodnocení Evropské výzkumné rady (ERC) ukazuje, že téměř pětina projektů, které financuje, vede k vědeckým průlomům a dalších téměř 62 % přineslo významné vědecké objevy. Z výsledků také vyplývá, že ty nejrizikovější projekty s odstupem přináší ty nejzajímavější vědecké výsledky.

Makroekolog Petr Keil a klimatolog Aleš Urban získali prestižní podporu svého výzkumu Research Excellence in Environmental Sciences (REES), kterou Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze přispívá k budování svých excelentních vědeckých týmů.

Do Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se v rámci pozice ERA Chairs přesouvá významný odborník na nanokatalýzu, Štefan Vajda a přiváží s sebou také své unikátní přístroje. Kvůli nim bylo dokonce nutné vybourat okno a stěnu laboratoře ve třetím patře budovy ústavu.

Z excelence se stal emblematický výraz současné vědy. Objevuje se v názvech grantových schémat, je mottem předních výzkumných institucí a pravidelně je označována za prioritu národních výzkumných politik. Co ale znamená „excelence“? A skutečně vede ke kvalitnější vědě?