facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Ve výzvě ERC uspěl jeden Čech. Působí v Německu

31. 3. 2020
Ve výzvě ERC uspěl jeden Čech. Působí v Německu

Evropská výzkumná rada (ERC) oznámila výsledky prestižních grantů ERC Advanced Grants 2019. Částku 450 milionů EUR si rozdělí 185 výzkumníků a jejich týmů. Stejně jako vloni Česko ve výzvě neuspělo. Z Čechů v zahraničí však grant obdržel Pavel Tomančák, který bádá na německém ústavu Maxe Plancka v Drážďanech.

Nikdo z Česka, jeden Čech v zahraničí

České republice se dlouhodobě nedaří tyto prestižní granty určené pro výzkumníky na vrcholu kariéry získávat (o minulých ročnících čtěte zde a zde). V příštím rámcovém programu Horizon Europe by přitom role ERC grantů měla ještě více posílit.

V letošní výzvě přesto jeden Čech uspěl, je jím evoluční a vývojový biolog Pavel Tomančák, který od roku 2005 působí na ústavu Maxe Plancka pro molekulární buněčnou biologii a genetiku v Drážďanech. Vede zde vlastní výzkumnou skupinu, která studuje regulaci a evoluci genové exprese během embryonálního vývoje mnohobuněčných organismů kombinací pokročilých technik molekulární, zobrazovací a obrazové analýzy. S čerstvým držitelem prestižního grantu jsme měli možnost si krátce popovídat:

Doufal jste v úspěch?

Advanced ERC granty jsou extrémně kompetitivní, a to platí hlavně o panelech jako je LS3 (vývojová a buněčná biologie), do kterého jsem grant podával. Vzhledem k tomu, že toto byl můj první pokus o Advanced ERC grant, počítal jsem spíše s odmítnutím s tím, že to v příštích letech přepíšu a vylepším. Jsem příjemně překvapen, že jsem grant dostal už letos. Děkuji všem, kteří se na tom podíleli, což nepřímo zahrnuje lidi v mé laboratoři a další spolupracovníky a přímo pak evaluátory a samotný ERC panel. Bez jejich podpory takový grant dostat nelze, protože všechny návrhy jsou na špičkové úrovni a vědci, kteří je podávají, patří k těm nejlepším na světě.

Čeho se bude Váš výzkum týkat?

Budeme studovat jak se mění v evoluci mechanismy gastrulace, což je možná nejdůležitější proces v životě nás všech. Bez gastrulace zkratka ani ránu. Při gastrulaci se začínají formovat budoucí struktury živých organismů. Překvapivě se ale gastrulační pohyby mezi jednotlivými druhy velmi liší. Není známo proč tomu tak je, a to je fundamentální otázka, která nás velmi zajímá. Využijeme naše nedávno získané poznatky o regulaci gastrulace u hmyzu a budeme se zabývat tím, do jaké míry jsou buněčné gastrulační pohyby ovlivňovány interakcemi s okolním prostředím. V kontextu gastrulace to znamená kontakt živé tkáně s vnitřní stranou ochranných skořápek, ve kterých se vajíčka vyvíjejí v embryo u mnoha živočišných druhů. Budeme používat moderní metody molekulární a buněčné biologie, špičkové mikroskopické zobrazování a počítačovou analýzu obrazu, fyzikální a evoluční modelování. Bude to jízda.

V seznamu není další Čech a nikdo z nových držitelů svůj grant nebude realizovat v Česku. Jste tím překvapen?

Na tuto skutečnost poukazuji na Twitteru už několik let. Advanced ERC grantů přichází do Česka neskutečně málo. V mně blízkých přírodovědeckých oborech vím o jednom. Na druhé straně, existuje poměrně slušné množství českých vědeckých expatů, kteří na tento grant dosáhli. Jak víte, v posledních pěti letech jsem se intenzivně snažil přesunout svou vědeckou činnost do České republiky. Bohužel všechny tyto snahy ztroskotaly. A to je škoda, protože teď jsme mohli slavit další Advanced ERC grant pro ČR. Ve světle těchto zkušeností nejsem absencí těchto grantů u nás překvapen. Ale co není může být. Já sám budu hledat způsoby, jak využít tohoto nesporného úspěchu v domácím prostředí. Asi jsem nepoučitelný.

Pavel Tomančák

Pavel Tomančák vystudoval molekulární biologii a genetiku na Masarykově univerzitě v Brně. Doktorát dokončil v Evropské molekulárně-biologické laboratoři (EMBL) v Heidelbergu. Pět let pracoval na Univerzitě v Berkeley v Kalifornii jako vědecký pracovník ve skupině Geralda M. Rubina.

Velký rozhovor s Pavlem Tomančákem o vědě u nás i v zahraničí čtěte zde.

ERC AdG 2019: Úspěšnost pod 10 procent

V aktuální výzvě uspěli výzkumníci z celkem dvaceti zemí, největší počet grantů putuje právě do Německa (35), Velké Británie (34) a Francie (21). Ze zemí Visegrádské čtyřky uspěly s jedním projektem Maďarsko a Polsko. Mezi řešiteli jsou vědci 26 národností. Ve výzvě bylo hodnoceno 1881 žádostí z nejrůznějších oblastí, úspěšnost činila 9,8 %. Pouze necelou pětinu přihlášek podaly ženy-vědkyně, mezi 185 úspěšnými žadateli je 38 žen.

V oblasti Life Sciences uspělo 55 projektů, v oblasti Physical Sciences and Engineering 82 projektů a v oblasti Social Sciences and Humanities bude podpořeno 48 projektů. Díky nim by mělo vzniknout na 1800 nových pracovních míst pro postdoky, PhD studenty a další výzkumný personál.

Další podrobnosti o výzvě naleznete zde.

Advanced granty v Česku

První úspěch ve výzvě o prestižní ERC Advanced granty zaznamenaly české instituce v roce 2008, kdy jej získali hned dva vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV CŘ. Byli jimi Josef Michl a Detlef Schröder. O dva roky později se to podařilo také Tomáši Jungwirthovi z Fyzikálního ústavu AV ČR, který od roku 2015 zasedal i ve vědecké radě ERC. Následovala roční pauza a v roce 2012 získal tento grant Eduard Feireisl z Matematického ústavu AV ČR. Pavel Pudlák ze stejného pracoviště obdržel grant o rok později. V roce 2014 slavil úspěch Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR a poprvé nešlo o oblast matematiky, fyziky nebo chemie, nýbrž o ekologii. Zatím poslední ERC Advanced grant na české instituci získal v roce 2015 Jan Vitek z Českého vysokého učení technického v Praze v oblasti informatiky. Kromě zmíněných sedmi pak Česko ještě dva granty získalo, když s nimi přišli Keith Caldecott na Ústav molekulární genetiky AV ČR a nedávno také kunshistorik Matthew Rampley na Masarykovu univerzitu.

V letech 2011 a 2017 obdrželi tento grant - podobně jako nyní - Češi v zahraničí, ten první David Preiss na Univerzitě Warwick, druhý pak Jiří Friml na Institutu věd a technologií IST v Rakousku.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: Evropská výzkumná rada