Zobrazení položek podle značky: farmacie
„Těším se na to a opravdu se nebojím. Z předchozích, rovněž mnohamilionových projektů na fakultě vím, že máme skvělé lidi, kteří mají rádi vědu a umí ji dělat na špičkové úrovni,“ říká k téměř půlmiliardovému projektu NetPharm jeho garant, profesor Petr Pávek z Katedry farmakologie a toxikologie Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy.
Výzkumné objevy pocházející z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV ČR) mají nyní větší šanci, že se v budoucnu dostanou na trh a budou dostupné veřejnosti. Ve středu 24. 4. 2024 bylo na pražské Harfě otevřeno, na české poměry unikátní, translační centrum Pharmtheon spojující vědu a její komerční využití.
Rychlejší, levnější a udržitelnější vývoj léčiv má umožnit průlomová technologická platforma AMADEUS, kterou na Univerzitě Palackého v Olomouci vyvíjí renomovaný chemik Alexander Dömling díky prestižnímu grantu Evropské výzkumné rady (ERC) s dotací 3,4 milionu eur. Systém pro syntézu nových látek či vylepšování jejich vlastností využije autonomní, umělou inteligencí řízený a vysoce miniaturizovaný postup pro identifikaci sloučenin.
Stavbu druhé etapy Kampusu Lékařské fakulty a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové zahájil ve čtvrtek 7. března 2024 poklepáním na základní kámen premiér Petr Fiala. Následně se předseda vlády setkal se studenty Univerzity Karlovy, se kterými debatoval o výzvách ve školství, vědě a výzkumu.
Barbora Szotáková a Lucie Raisová z katedry biochemických věd Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy spolu s dalšími kolegy a kolegyněmi vyvíjí analytické metody zjišťující koncentraci veterinárních léčiv v životním prostředí.
Parazitolog James Hobson McKerrow z Kalifornské univerzity v San Diegu obdržel od Univerzity Karlovy čestný titul Doctor Honoris Causa za vynikající výsledky v oblasti parazitologie a dvacetiletou spolupráci s českými vědci a vědkyněmi. Jak se vyvíjí současná parazitologie? Co mu přináší spolupráce s Čechy? A jaký spatřuje v takové spolupráci přínos?
Z Česka do světa a zpět. Z rostlinné biologie přes in vitro diagnostiku virů ke kyselině hyaluronové. Z akademického prostředí k aplikovanému výzkumu. I tak lze shrnout profesní dráhu Tomáše Práta, vědeckého pracovníka v české farmaceutické a kosmetické společnosti Contipro.
Přes třicet let se věnoval výzkumu chromatografických metod na Cornellově univerzitě, Kalifornské univerzitě v Berkeley a v Lawrencově národní laboratoři v Berkeley v Kalifornii. Před sedmi lety začal spolupracovat s Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy jakožto klíčový vědecký zahraniční pracovník na dvou velkých projektech. Loni získal zlatou pamětní medaili za významné zásluhy o rozvoj Univerzity Karlovy.
Téměř 200 účastníků měla letošní Prague-Weizmann Summer School in Drug Discovery and Development, která se konala v Izraeli. Co studentům přináší a jaké zde získávají praktické zkušenosti? A co může Česko v oblasti výzkumu, vývoje a inovací odkoukat od Izraele? Zeptali jsme se zakladatele letní školy a ředitele IOCB Tech, Martina Fuska.
„Výjezdy, ať už na stáže nebo konference, jsou pro vědce nesmírně důležité. Nejen kvůli informacím, díky internetu si je už dnes ostatně z velké části můžeme předem nastudovat doma. Ale především pro navázání osobních kontaktů,“ říká profesor Petr Solich z katedry analytické chemie Farmaceutické fakulty UK.