Zobrazení položek podle značky: nanotechnologie

Mnoho lidí netuší, že v Ostravě na VŠB-TUO probíhá výzkum v oblasti nanotechnologií, který začíná konkurovat více známým pracovištím po republice. O nanotechnologiích na této ostravské univerzitě tak přinášíme dva rozhovory, jeden s doktorským studentem Mariuszem Drongem a pod ním rozhovor s ředitelkou Centra nanotechnologií na VŠB-TUO Gražynou Simhou Martynkovou.

Jsou větším nebezpečím pro lidstvo jaderné zbraně, nebo nekontrolovaně samoreplikující se nanoboti vytvoření molekulární výrobou? V jakých oblastech by se ne/měly používat nanotechnologie? I takové etické otázky přináší nanotechnologický výzkum. A nově se na ně snaží odpovědět projekt NanoET, jehož hlavním účastníkem je Technická univerzita v Liberci (TUL). Výzkumníkům může pomoci každý, kdo vyplní interaktivní dotazník.

Doktorandka CEITEC VUT Alžběta Ressnerová v Innovative Genomics Institute v Berkeley zkoumala, jak dopravit „genetické nůžky“ na určený cíl v těle a odstranit nežádoucí mutaci, která způsobuje nevyléčitelnou nemoc. Kde jsou hranice při „editování“ lidí? Co znamená demokratizace genové terapie a jaký je recept vědkyně, která má v Americe už dvě nabídky na postdoka?

V roce 2004 vstoupili do oboru nanotechnologií, dnes jsou světovou špičkou ve vývoji zařízení určených pro průmyslovou výrobu nanovláken. Řeč je o liberecké společnosti Elmarco, která téměř před dvaceti lety uzavřela licenční smlouvu na světový patent Technické univerzity v Liberci.

Dosud největší tuzemské setkání nanotechnologických firem, vědeckovýzkumných pracovišť a veřejného sektoru, NanoCzech Liberec 2023, se uskuteční 27. září na Technické univerzitě v Liberci. Připomene dvacáté výročí od podání světového patentu průmyslové výroby nanovláken a ukáže současný stav výzkumu nanotechnologií v Česku a jejich aplikace do praxe.

Kvalitní řečníky a působivé prostředí Dolní oblasti Vítkovice, v němž se konference poprvé konala, oceňovali účastníci NanoOstrava 2023. Ačkoliv ústředním tématem osmého ročníku konference byla energetika a životní prostředí, nechyběla ani vystoupení představující nové trendy výzkumu nano- a pokročilých materiálů a jejich aplikace v biomedicíně či průmyslu.

Ve svém výzkumu vytváří Rafael Omar Torres Mendieta nové materiály a kombinuje prvky. Vše za pomoci pulzních laserů. Od roku 2016 pracuje v Liberci na CXI, kde založil skupinu FEMTO-NANO. Jeho profesní vizí jsou špičkové aplikace nanomateriálů, například vývoj inteligentních kapalin nebo regenerace čisté vody ze znečištěných zdrojů.

Dostanou se na místa, kam nemůže žádná jiná technika, jsou totiž malí jako viry. Zvládnou operaci oka, vyčistit vodu a vědci je připravují na léčbu rakoviny. Vývoji nanobotů se badatelé věnují už dvě desetiletí a zdá se, že například v biomedicíně o nich budeme slýchat čím dál častěji.

Oceňujeme na nich jedinečné fyzikální a chemické vlastnosti, ale zatím jen málo víme o jejich negativních dopadech. Proto se vědci z Lékařské fakulty v Hradci Králové UK, Univerzity Pardubice a Fakultní nemocnice Hradec Králové rozhodli pro mezioborovou spolupráci ve výzkumu nanomateriálů a jejich účinků na živé organismy – v projektu NanoBio. Jedním z iniciátorů projektu byl Zdeněk Fiala z LFHK UK.

Na Katedře filosofie Technické univerzity v Liberci se aktuálně provádí šetření zaměřené na otázku etického rozhodování v oblasti výzkumu a vývoje nanotechnologií. Zapojit se do něj může i široká veřejnost. V Česku zatím podobný výzkum proveden nebyl. Respondenti mají navíc možnost podívat se na vyhodnocení dílčích částí dotazníků.