Zobrazení položek podle značky: nanomateriály

Přední materiálové vědce přilákal workshop NanoLumCat Ostrava – Revealing the Future of Light Transformation, jenž dnes odstartoval v národním superpočítačovém centru IT4Innovations na VŠB-TUO za účasti odborníků z Itálie, Německa, Španělska, Polska, Slovenska, Číny, ČR a dalších zemí.

Jana Kukutschová působí na Fakultě materiálově-technologické Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava, kde zastává roli garantky studijního programu nanotechnologie. Její akademická cesta začala studiem chemie a biologie, což ji vedlo k pozici učitele na střední škole. Během své diplomové práce se začala intenzivně věnovat studiu vlivu chemických látek na živé organismy, což se stalo klíčovou částí její vědecké kariéry.

Průkopnický projekt EBEAM (Electron Beam Emergent Additive Manufacturing), jehož cílem je posunout hranice materiálového výzkumu, odstartoval oficiálně na VŠB – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO). K jakým aplikacím povedou nanomateriály  „šité na míru“?

Dva roky nosil Bohumír Strnadel v hlavě nápad, že by se hodilo vyvíjet materiály, které vydrží déle a jejich výroba bude produkovat méně emisí. Když přišla výzva v oblasti Špičkový výzkum operačního programu Jan Amos Komenský MŠMT, spolu s kolegy z VŠB – Technické univerzity Ostrava napjali síly a připravili žádost, která obstála i ve velké konkurenci.

Ke studiu fyziky přivedla Petra Lišku záliba ve sci-fi, a i když dnes přiznává, že v oblíbených seriálech vidí řadu pavědeckých nesmyslů, na oblíbený žánr nezanevřel. Snad ještě víc ho ale začala fascinovat skutečná tajemství přírody. V rámci svého doktorátu se věnuje výzkumu takzvaných perovskitů – nanomateriálů, které mají potenciál přinést průlom například ve fotovoltaice.

Kvalitní řečníky a působivé prostředí Dolní oblasti Vítkovice, v němž se konference poprvé konala, oceňovali účastníci NanoOstrava 2023. Ačkoliv ústředním tématem osmého ročníku konference byla energetika a životní prostředí, nechyběla ani vystoupení představující nové trendy výzkumu nano- a pokročilých materiálů a jejich aplikace v biomedicíně či průmyslu.

Ve svém výzkumu vytváří Rafael Omar Torres Mendieta nové materiály a kombinuje prvky. Vše za pomoci pulzních laserů. Od roku 2016 pracuje v Liberci na CXI, kde založil skupinu FEMTO-NANO. Jeho profesní vizí jsou špičkové aplikace nanomateriálů, například vývoj inteligentních kapalin nebo regenerace čisté vody ze znečištěných zdrojů.

Malá krabička propojená s mobilním telefonem. Právě tak vypadá nový biosenzor, který okamžitě dokáže ve vodě či v mléčných výrobcích odhalit i velmi malé zbytky antibiotik, konkrétně ampicilinu. Základem je na míru připravený nanomateriál odvozený od fluorografenu, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a tamní přírodovědecké fakulty.

Oceňujeme na nich jedinečné fyzikální a chemické vlastnosti, ale zatím jen málo víme o jejich negativních dopadech. Proto se vědci z Lékařské fakulty v Hradci Králové UK, Univerzity Pardubice a Fakultní nemocnice Hradec Králové rozhodli pro mezioborovou spolupráci ve výzkumu nanomateriálů a jejich účinků na živé organismy – v projektu NanoBio. Jedním z iniciátorů projektu byl Zdeněk Fiala z LFHK UK.

Vždy pozitivně naladěná Azin Shahsavar pracuje ve výzkumné skupině Molekulární nanostruktury na površích, kterou vede docent Jan Čechal. Splnit si pracovní sen, tedy spolupracovat s experimentátory, se jí podařilo díky CEITEC VUT v roce 2019. Zpočátku neznala v Česku nikoho, teď tu má snoubence, mnoho přátel a plánuje zůstat.