Zobrazení položek podle značky: rozhovor

S děkanem Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem jsme si povídali o Fulbrightově stipendiu, které před časem získal a díky kterému vycestoval do Spojených států amerických. Co mu pobyt přinesl? A v čem se život akademika v USA liší od toho v Čechách? Mluvili jsme také o směřování ústecké univerzity nebo problémech českého vysokého školství.

Jan Šedivý se po letech strávených v Googlu a IBM vrátil na pražské České vysoké učení technické. Se svým týmem zde vyvíjí chatbota, se kterým již dvakrát uspěli v soutěži Amazon Alexa Prize a letos se hlásí potřetí. Jaké nedostatky vidí v českém výzkumném prostředí? A podaří se je změnit? I o tom se rozpovídal v našem rozhovoru.

Službu vědě má tak nějak v rodině. Otec byl místopředsedou Akademie věd, bratr členem vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace. Pavel Jungwirth právě nastupuje do čela Učené společnosti. A všichni tři krom toho patří ke špičkovým vědcům. Souhlasíte s někdejším výrokem vašeho otce, že „věda se řídit nedá, ale musí“?; je angažovanost její nezbytnou součástí?; to jsou některé z otázek, na něž odpovídá Pavel Jungwirth v následujícím rozhovoru.

Socioložka Blanka Nyklová, která v současné době působí na Sociologickém ústavu AV ČR, popsala pro Národní kotaktní centrum NKC - gender a věda jakým způsobem současná situace kolem koronaviru ovlivňuje vědecké pracovnice a pracovníky, kteří jsou zároveň rodiči.

„Viry jsou nejmenší uzavřený systém, ke kterému lze přistoupit exaktně – lze vyřešit strukturu celého viru,“ líčí svůj zájem strukturní virolog Martin Obr. Aktuálně působí na IST Austria, kde se zabývá strukturou a architekturou virové schránky – kapsidy.

S odborníkem na mediální studia a politickou komunikaci Václavem Štětkou o vlivu Brexitu na vědecký výzkum ve Velké Británii, o vztazích mezi českými vědci a novináři, i o tom, jak se s odstupem času dívá na kauzu predátorských časopisů na Karlově univerzitě.

„Doufám, že se ze současné koronavirové pandemie ponaučíme,“‎‎ říká imunolog Pavel Tolar, vedoucí výzkumné skupiny na Francis Crick Institute v Londýně. S využitím nových multioborových technik se snaží lépe pochopit fungování imunitního systému, které by mohlo vést až k vývoji nových účinnějších vakcín i k novým léčebným terapiím.

Jaké byly začátky transferu znalostí v Česku? Vědí výzkumné organizace, co mohou nabídnout? A jaké zkušenosti si můžeme vzít ze současné situace? Nejen o tom v rozhovoru s předsedkyní spolku Transfera.cz a ředitelkou Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity Evou Janouškovcovou.

Zhruba před měsícem převzal s dalšími devatenácti mladými vědci, studenty a pedagogy Cenu Wernera von Siemense. Jeho ocenění s přesným názvem „za překonání překážek při studiu“ bylo vyjádřením obdivu a uznání za přístup ke studiu, konkrétně částicové fyziky. Seznamte se s Vítem Königem, studentem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

S držitelem ERC grantu Petrem Neugebauerem, který působil v Německu a ve Francii a nyní je na Vysokém učení technickém v Brně, jsme mluvili o tom, co je zásadní pro získání tohoto prestižního grantu, o problému akademického inbreedingu, o transferu znalostí a technologií i o slabých místech české vědy.