Zobrazení položek podle značky: rozhovor

Praha mu učarovala již jako nizozemskému studentovi. Později se začal učit česky a doktorát dokončil na CERGE-EI. Dnes se zabývá ekonomií energetiky a působí v Ústí nad Labem. Největší problém českého vědeckého prostředí spatřuje v nevyváženém financování nebo v nízké podpoře studijních pobytů na kvalitních zahraničních univerzitách.

Petr Prášek z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) se zabývá fenomenologií. Filozofie si ho získala už během bakalářského studia na Fakultě humanitních studií UK, a to především díky problematizování samozřejmostí a přístupem ke světu a životu na základě kritického myšlení. Za dizertační práci pojednávající o lidské existenci získal Bolzanovu cenu.

„Zahraniční zkušenosti vám otevřou oči. Ukáží vám, jak se věda má nebo také nemá dělat,“ míní Alena Moudrá, imunoložka, která o sobě říká, že je opak inbreda (člověk, který je celou kariéru v jedné laboratoři – pozn. red.). Už během studia získala mnoho zkušeností z různých laboratoří v Česku i zahraničí. Aktuálně působí jako postdoktorandka na Babraham Institute v Cambridge.

S Lukášem Ferklem, ředitelem Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) při Českém vysokém učení technickém v Praze, jsme si povídali mimo jiné o tom, proč je interdisciplinarita ve výzkumu důležitá a jaká má úskalí, proč je dobré mít vědeckou radu složenou nejen z domácích členů a jak na UCEEB řeší otázky duševního vlastnictví.

Lucii D. Augustovičové z Matematicko-fyzikální fakulty UK (MFF UK) se podařilo vyřešit problém, o kterém předchozí vědecké publikace tvrdily, že nejde – najít způsob, jak ochladit molekuly na extrémně nízké teploty, což otvírá cestu k novým objevům a technologiím využitelným třeba při návrhu kvantových počítačů.

O různé formy spolupráce s firmami se snaží snad všechny obory na Masarykově univerzitě. Málokomu to jde ale tak dobře a dělá to tak dlouho jako Fakulta informatiky MU a její Sdružení průmyslových partnerů (SPP). Jaké jsou parametry dobrého vztahu se subjekty, které fungují tak jinak než univerzita? A jak se na tom podepsala koronavirová opatření?

„Jednou v budoucnu by malé děti do tří let mohly dostávat „mikrobiální pilulku“, která by vyškolila jejich imunitní systém a ochránila by je před vznikem alergií a autoimunitních onemocnění,“ laicky popisuje výsledky základního výzkumu Matouš Vobořil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. 

S profesorem a popularizátorem vědy Jaroslavem Petrem o tom, jak firmy zacházejí s vědeckými informacemi a do jaké míry to může ovlivnit veřejné mínění o významu vědy.

Astrofyzik Norbert Werner je čerstvým držitelem unikátního grantu Masarykovy univerzity MUNI Award in Science and Humanities. Coby odborník na chování černých děr či mezigalaktického plynu se chce v Brně věnovat mimo jiné spolupráci s firmami, které se zabývají vývojem malých družic. 

Iniciativa Model antiCOVID-19 pracuje na matematických modelech k porovnávání a predikci dopadů jednotlivých mimořádných opatření v rámci probíhající epidemie. Koho krize zatím nejvíce ovlivnila? Měli by mít čeští výzkumníci větší přístup k anonymizovaným datům a proč mají české univerzity šanci získat kvalitní vědce ze zahraničí? Na to odpovídal ekonom Štěpán Jurajda z CERGE-EI.