Zobrazení položek podle značky: filozofie

Co určuje hranice biologického jedince a zajišťuje jeho identitu v čase, jsou tradičně otázky z oblasti filozofie. Nový rozměr jim v poslední době dávají poznatky přírodních věd, zejména z oboru imunologie. Jak se mohou filozofie a přírodní vědy vzájemně obohatit a jakou roli sehrává filozofie ve vědě, přibližuje francouzský filozof a imunolog.

Teolog a filozof, nositel ceny za nejlepší teologickou knihu napsanou mladým autorem, finalista soutěže Czexpats in Science, „mladý Halík“… To vše je Martin Kočí, který nyní působí na univerzitě v rakouském Linzi. Čím se zabývá? Jak pracuje humanitní vědec a v čem se liší humanitní vědy od přírodních?

Byli Kurt Gödel a Alan Turing ideoví oponenti? Zapojíme-li do filosofických úvah ještě třetího aktéra Johna von Neumanna, jehož umístíme na první místo, zjistíme, že se některé úvahy u všech tří zmíněných filosofů shodují. Přečtěte si další příspěvek, který vznikl v rámci spolupráce portálu Vědavýzkum.cz a časopisu Teorie vědy, jehož autory jsou Barbora Jurková a Lukáš H. Zámečník z Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Filosof Jakub Mihálik působí v Oddělení analytické filosofie ve Filosofickém ústavu Akademie věd České republiky. V tomto akademickém roce působí jako stipendista Fulbrightova programu na New York University, kde řeší výzkumný projekt „Consciousness and the Meta-Problem of Acquaintance“.

Rozhovor s Hasokem Changem, profesorem historie a filosofie vědy na Univerzitě v Cambridge, vznikl při příležitosti 10. výročí vydání jeho knihy Je voda H₂O?. Proč si je podle něj třeba pamatovat i opomíjené vědecké ideje a jaký má smysl zkoumat historii baterií?

Portál Vědavýzkum.cz navázal spolupráci s odborným vědeckým časopisem Teorie vědy. Společně budou přinášet popularizační příspěvky v oblasti historického, filozofického a interdisciplinárního zkoumání vědy a vědního prostředí.

Financování filozofických fakult, zejména problematické mzdové ohodnocení akademických pracovníků, Metodika 2017+ a také novela zákona o pedagogických pracovnících byla témata, kterým se na svém aktuálním zasedání věnovala Asociace děkanů filozofických fakult.

S Tomášem Koblížkem z Filosofického ústavu Akademie věd ČR jsme si povídali o výzkumu hate speech, tedy nenávistných projevů zaměřených proti různým skupinám. Rozhovor, který se odehrával na půdorysu aplikované filosofie jazyka, nás dovedl k etickým otázkám, jako jsou omezování svobody slova, šíření dezinformací nebo plíživá akumulace nenávisti ve společnosti.

Pseudovědění se nevyskytuje jen v obskurních proudech, občas postihuje i „seriózní“ vědce – ty, co rádi předvádějí svou expertízu na fenoménech, jimž nerozumí. Pokud potom média nekriticky přijmou jejich názory, hrozí, že spolu s relevantními informacemi budou šířit bludy posvěcené autoritou vědy. Měli by se vědci vyhýbat společensky atraktivním tématům?

Děkanky a děkani filozofických fakult kritizují dlouhodobé podfinancování humanitních a společenskovědních disciplín. O konkrétních dopadech i možných řešeních hovořila předsedkyně a předseda Asociace děkanů filozofických fakult Michaela Hrubá a Robert Antonín.