Zobrazení položek podle značky: historie
Vzpomínky na dětství v meziválečné Vídni, básničky psané na vojně nebo prožívání prvních lásek na pozadí sovětské okupace v šedesátém osmém. Banální historky obyčejných lidí? Naopak. Podle Vojtěcha Kesslera z Historického ústavu AV ČR právě takové příběhy tvoří dějiny.
Poslední více než dva roky se Michael Lužný pracovně věnoval nové verzi Manuscriptoria, světově unikátnímu projektu, který vznikl v Národní knihovně ČR. Co všechno může odborná i laická veřejnost v Manuscriptoriu, jež propojuje historickou práci a moderní technologie, najít, a jakým směrem se v současné době vyvíjí digitalizace historických dokumentů?
Ve spolupráci se specialisty z Massachusettského technologického institutu (MIT) ve Spojených státech amerických vzniká v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR unikátní software, který umožní prohledat a spojit obrovské množství digitalizovaných historických pramenů a pomocí umělé inteligence je vyhodnotit.
Pravlast lidstva za řekou Nil
Před více než 300 000 lety se v Africe vyvinul anatomicky moderní člověk. Odtamtud potom putoval do Asie a Evropy. Po jeho genetických stopách pátrá už více než čtvrtstoletí evoluční antropolog Viktor Černý. Povídání s ním přináší Akademie věd ČR v nejnovějším díle svého A / Magazínu.
Jiří Martínek, kterého část národa zná díky televizní soutěži Na lovu spíše pod přezdívkou Doktor Vševěd, na sebe strhává pozornost jak svými encyklopedickými znalostmi, tak i profesním zaměřením. Pracovně totiž naplno využívá oba obory – historii i geografii –, v nichž získal doktorát.
Příběhy přeživších Romů a Sintů z českých zemí a ze Slovenska a jejich vyprávění z doby druhé světové války jsou nyní dostupné na webech svedectviromu.cz a romatestimonies.com. Do provozu jej vědkyně a vědci z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR uvedli u příležitosti Mezinárodního dne památky romských obětí holokaustu.
Portál Vědavýzkum.cz navázal spolupráci s odborným vědeckým časopisem Teorie vědy. Společně budou přinášet popularizační příspěvky v oblasti historického, filozofického a interdisciplinárního zkoumání vědy a vědního prostředí.
Na pracovním stole švýcarské studentky Victory Jaques leží pečlivě uchované stovky let staré vzorky různých malířských děl. Momentálně třeba zkoumá, jaké materiály používal při malbě slavný italský renesanční malíř Paolo Veronese. Hned vedle vzorku z jeho malby je o jedno století starší mikrotečka obrazu Saint Margaret, jehož autorem je anonymní malíř známý jako Mistr Liesborn.
Jiří Hutečka: Mytologie válečných konfliktů
Konflikty jsou staré jako lidstvo samo a Jiří Hutečka z Historického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové se při jejich studiu zaměřuje na to, jak poražené strany ospravedlňují vynaložené úsilí. V roce 2010 strávil letní semestr na Boston University ve státě Massachusetts jako stipendista Fulbrightova programu.
Letos oslavuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace 30 let od vzniku poradního orgánu vlády v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Jak historii a vývoj tohoto grémia vnímají jeho bývalí členové? S několika z nich jsme hovořili o jeho vzniku a proměnách.
- Začátek
- Předchozí
- 1
- 2
- Následující
- Konec
- Rut Bízková
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Ladislav Krištoufek
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Vlach
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka