Zobrazení položek podle značky: náboženství

Projekt JUNIOR STAR Martina Langa z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se zaměřuje na kognitivní a neurovědecké aspekty náboženského rozhodování. Jeho snahou je lépe porozumět tomu, jak náboženské praktiky formují morální normy a ovlivňují rozhodování v každodenním životě, a to prostřednictvím inovativních experimentů a matematického modelování.

Pseudovědění se nevyskytuje jen v obskurních proudech, občas postihuje i „seriózní“ vědce – ty, co rádi předvádějí svou expertízu na fenoménech, jimž nerozumí. Pokud potom média nekriticky přijmou jejich názory, hrozí, že spolu s relevantními informacemi budou šířit bludy posvěcené autoritou vědy. Měli by se vědci vyhýbat společensky atraktivním tématům?

Moderní technologie jsou už takřka neodmyslitelnou součástí našich životů. A zajímavé jsou i z teologického pohledu. „Teologie může být užitečná v oblasti analýzy a kritiky technologie i technologického způsobu myšlení. Jde jí o (znovu)objevování svobodného vztahu člověka k technologiím,“ říká František Štěch z Evangelické teologické fakulty (ETF UK).

V průběhu let se vztah mezi vědou a náboženstvím neustále proměňoval, od konfliktu a nepřátelství po harmonii a vzájemnou spolupráci. Dosavadní výzkumy se na toto téma dívaly především v západním kontextu a křesťanskou optikou. Nová studie Pew Research Center zkoumá vztah mezi vědou a náboženstvím v Malajsii a Singapuru, tedy v zemích s nábožensky rozmanitou populací, které však v posledních letech významně investovaly do výzkumu a vývoje.