Zobrazení položek podle značky: filozofie

Proč je přiznání limitů vlastního poznání silnou stránkou vědy? A proč je porozumění principu vědeckého poznání klíčové pro využívání vědeckého poznání ve společnosti? Přečtěte si komentář Kateřiny Cidlinské, Kateřiny Machovcové a Blanky Nyklové, který vznikl v rámci programu Odolná společnost pro 21. století Akademie věd ČR.

Systematický výzkum etických problémů spojených se změnou klimatu, vývojem umělé inteligence a nových technologií v Česku dosud chybí. Situaci má změnit nově vznikající mezinárodní výzkumné Centrum pro environmentální a technologickou etiku – Praha.

Teresa Baron, britská odbornice na bioetiku, již dva roky působí na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Proč se rozhodla zrovna pro Českou republiku a jaké překážky musela v tuzemsku překonat? Portál Vědavýzkum.cz přináší další díl rozhovorů se zahraničními vědci a vědkyněmi, kteří bádají v ČR.

Ustavení pozice etického důvěrníka, zapojení etiky do personálního řízení či účast na zásadní revizi etického kodexu státních zaměstnanců. To jsou příklady praktických výstupů aplikovaného výzkumného projektu, jejž aktuálně dokončuje Filosofický ústav AV ČR a který podpořila Technologická agentura ČR v programu ÉTA. „Ukázalo se, že úřadům na dobré etické kultuře záleží a mají zájem zasadit se o její rozvoj,“ říká filozof Petr Urban.

Z nedostatku času se mezi vědci a výzkumníky stal již ustálený bonmot. Nová publikace se tématem času v akademickém prostředí zabývá z analytického hlediska a ukazuje, jak úzce je současné akademické prostředí spojeno s transformací ekonomiky, ve které mají věda a vědění sehrávat centrální roli.

Za stále živého klasika pedagogiky je považován Jan Amos Komenský, přestože tuto neděli to je už 350 let, co umřel. „Školy jako dílny lidskosti mají co říci nejen dnešním učitelům, ale i celé společnosti,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny komeniolog Vladimír Urbánek.

Petr Prášek z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) se zabývá fenomenologií. Filozofie si ho získala už během bakalářského studia na Fakultě humanitních studií UK, a to především díky problematizování samozřejmostí a přístupem ke světu a životu na základě kritického myšlení. Za dizertační práci pojednávající o lidské existenci získal Bolzanovu cenu.

V duchu výzvy Jakuba Eberleho jsem se rozhodl na jeho podnětnou úvahu o asymetrii mezi globální sociální vědou a lokální společenskovědní expertízou krátce reagovat. Jakubova poznámka o potřebě „překladu” nebo syntézy často komplexních poznatků vyjádřených ve specifickém žargonu a lokálně produkovaným vědění s kontextuální relevancí je samozřejmě namístě.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová ve středu 14. listopadu ocenila čestnými medailemi tři význačné vědce. Jsou to americký historik Gary B. Cohen, jehož práci o německé komunitě v Praze znají i čeští čtenáři, známý odborník na filozofii logiky Vladimír Svoboda a historik české filozofie Josef Zumr, který se zasloužil o obnovení Ústavu T. G. Masaryka.

„Veřejné instituce by měly mít svoji vizi legitimního účelu a hodnot,“ říká filozof Petr Urban z Akademie věd ČR, jenž vede nebývalou spolupráci v oblasti etiky – s ministerstvem dopravy!