Zobrazení položek podle značky: zahraniční vědci

Argentina má silnou výzkumnou tradici v oblasti biomedicíny, fyziky a zemědělství. Země se také může pyšnit významnými vývojovými kapacitami v sektorech obranných, jaderných a satelitních technologií, v nichž je průkopníkem v Latinské Americe.

Na portále Vědavýzkum.cz pokračujeme v seriálu rozhovorů se zahraničními vědci, působícími v České republice. Nejnovější rozhovor je však speciální, protože je veden s Nurií De Diego Sánchez a Lukášem Spíchalem, kteří sdílí nejen laboratoř, ale i domácnost. Jaké to je mít za manžela nadřízeného? A jak je na tom věda ve Španělsku?

Vědecká diplomacie byla na Ministerstvu zahraničních věcí ČR přítomna vždy, ale až nyní je skutečnou prioritou. I proto bylo v dubnu letošního roku zřízeno nové oddělení vědecké diplomacie. I to v rozhovoru pro Czexpats in Science říká první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. Česká věda má podle něj v zahraničí často mnohem lepší jméno, než si doma myslíme.

Původem Rakušan Michael Wrzaczek po 16 letech ve Finsku a 3 letech v Biologickém centru Akademie věd ČR odpovídá na otázky, jaké je to být cizincem v českém vědeckém ústavu nebo jaké výzvy přinesla jeho pozice ředitele Ústavu molekulární biologie rostlin. Popisuje také, jak se liší vedení výzkumné skupiny s vedením celé instituce.

Rozbíhá se unikátní program Global Experts financovaný Moravskoslezským krajem, jehož cílem je přilákat špičkové světové vědce na zdejší univerzity. První zapojenou univerzitou je VŠB – Technická univerzita Ostrava, respektive národní superpočítačové centrum IT4Innovations, do kterého přichází profesor Andrey Rogach.

Viswanath Das je vedoucím skupiny Translačních modelů onemocnění a neurodegenerace v Laboratoři experimentální medicíny Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého. Jak hodnotí českou vědu a podmínky pro cizince v českém vědeckém systému? Přinášíme další díl seriálu rozhovorů se zahraničními vědci, kteří dlouhodobě působí v ČR.

Když v roce 2016 přijel se svou ženou těsně po svatbě do Prahy, nečekal, že o šest let později bude přebírat jedno z nejvýznamnějších vědeckých ocenění v Česku. Jak španělský výzkumník Bruno de la Torre hodnotí české vědecké prostředí? A co bude následovat po dílčím vrcholu jeho vědecké kariéry?

O odlišnostech v přístupu k vědecké práci v Kanadě, o sdílení poznatků a možnostech financování výzkumu v Evropské unii až po přezůvky v českých domácnostech jsme hovořili s Lisou Melymuk z brněnského RECETOXu, kde se zabývá dopadem chemického znečištění na člověka a jeho politickými konsekvencemi.

Před šesti lety se Aristeidis Bakandritsos rozhodl přesídlit s celou rodinou z Řecka do Olomouce. Dnes je jednou z vědeckých opor a vedoucím skupiny Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci a svého kroku nelituje. S každým vyřešeným problémem a dosaženým cílem zažívá se svým týmem a dalšími kolegy novou radost.

Dán Rune Steenberg je excelentní vědec zkoumající Ujgury a oblast Sin-ťiang z antropologického hlediska. Pandemie koronaviru sice zpočátku omezila jeho přítomnost v Olomouci, nyní ale pro portál Vědavýzkum.cz popisuje, jaké je to být cizincem v českém akademickém prostředí a s jakou největší překážkou se musí vypořádat.