Zobrazení položek podle značky: biologické centrum

Federální vláda Brazílie schválila investiční vstup do projektu výstavby výzkumného centra s laboratořemi s nejvyšším stupněm biologického zabezpečení. Země má ambici se stát centrem ve výzkumu a boji proti vážným a vysoce nakažlivým onemocněním pro celou Latinskou Ameriku.

Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru.

Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou.

Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. 

Na světě žije 2,1 milionu popsaných živočišných druhů. Zhruba čtvrtině však hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Jsou ta s pestřejší skladbou odolnější? Přečtěte si nový článek čtvrtletníku Akademie věd ČR A/Magazín.

Početnost a rozmanitost hmyzu v době globálního oteplování a měnícího se životního prostředí jsou v hledáčku výzkumníků na celém světě. Stále není probádané ani to, jaké živiny hmyzu chybí v přírodě. Přitom je tato znalost důležitá kvůli stále častějším klimatickým extrémním událostem, které mění dostupnost potravy.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Takovou otázku si položil výzkumný tým vedený ekoložkou Kateřinou Sam z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity. Jejich rozsáhlá experimentální studie v pralesích na Papui-Nové Guineji přinesla znepokojivé odpovědi. Výsledky ukázaly, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů.

Patnáct let sledovali hydrobiologové z Biologického centra AV ČR čtrnáct nádrží, aby upřesnili modely pro výpočet množství ryb v nádržích a jezerech. Výsledky z této rozsáhlé studie pomohou interpretovat údaje z tisíců evropských lokalit.

Původem Rakušan Michael Wrzaczek po 16 letech ve Finsku a 3 letech v Biologickém centru Akademie věd ČR odpovídá na otázky, jaké je to být cizincem v českém vědeckém ústavu nebo jaké výzvy přinesla jeho pozice ředitele Ústavu molekulární biologie rostlin. Popisuje také, jak se liší vedení výzkumné skupiny s vedením celé instituce.

Zkoumejte, objevujte a bavte se poznáváním. Na co hledáte odpověď? Osvoboďte svou zvídavost a odemkněte bránu k podivuhodným tajům celého světa - navštivte 6. října 2023 Noc vědců, která se koná po celé republice.