Zobrazení položek podle značky: Finsko

Finsko má i nadále ambici udržet si silné globální postavení ve výzkumu a vývoji bezdrátových sítí a souvisejících technologií. K tomu potřebuje mezinárodní partnery s odpovídajícím know-how a jsou zde tak příležitosti i pro české firmy i akademické a výzkumné instituce.

V rámci projektu národních kontaktů pro oblast Widening a ERA, nazvaného NCP_WIDERA.NET, jsou pro vědce a výzkumné manažery a administrátory (RMA) z Widening zemí organizovány třídenní studijní návštěvy na předních výzkumných organizacích ve Španělsku, Německu, Itálii a Finsku.

Původem Rakušan Michael Wrzaczek po 16 letech ve Finsku a 3 letech v Biologickém centru Akademie věd ČR odpovídá na otázky, jaké je to být cizincem v českém vědeckém ústavu nebo jaké výzvy přinesla jeho pozice ředitele Ústavu molekulární biologie rostlin. Popisuje také, jak se liší vedení výzkumné skupiny s vedením celé instituce.

Možnosti léčby onkologických onemocnění krve s využitím „zabijáckých buněk“ budou společně zkoumat Ústav hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) a The Finnish Red Cross Blood Service. Specifický typ bílých krvinek umí najít nádorovou buňku a zničit ji. Cílem mezinárodní spolupráce je vyžít tuto vlastnost při léčbě.

Ambice Finska dosáhnout do roku 2030 výdajů na výzkum a vývoj na úrovni 4 % hrubého domácího produktu si žádá procesní, systémové i legislativní změny. Aktuálně země vydává na R&D 3 % HDP, z nichž třetinu financuje stát a dvě třetiny soukromý sektor. Finsko disponuje unikátní sítí státních výzkumných institutů, s nimiž v praxi firmy i univerzity široce spolupracují.

Superpočítač LUMI, třetí nejvýkonnější počítač na světě, budou moci díky vědeckému centru IT4Innovations, které je součástí VŠB–⁠TUO, užívat i čeští vědci a vědkyně. Přečtěte si rozhovor s Vítem Vondrákem, ředitelem IT4Innovations, o tomto jedinečném přístroji.

Finským politikům se po letech sporů podařilo vyjednat dohodu, která by mohla otevřít cestu ke zvýšení veřejných a soukromých výdajů do výzkumu a vývoje na čtyři procenta HDP do roku 2030. Země tak chce zvrátit léta podfinancování této oblasti. Bez investic ze strany podniků to ale nepůjde.

Již druhým rokem jsem postdokem na Univerzitě v Helsinkách v sociálních vědách, v oboru politologie. Kdyby v mé kariéře mladého vědce všechno vycházelo podle mých představ, určitě bych tady nebyl. Zcela jistě bych byl pořád v České republice. Zhruba v polovině doktorského studia jsem ale stál před zásadním rozhodnutím...

Evropské severské země pravidelně obsazují přední příčky v žebříčcích inovátorských států. Švédsko si například vysloužilo přezdívku „továrna na jednorožce“ – díky vysokému počtu startupů, které dosáhly miliardových tržeb v dolarech. Symbolem jejího úspěchu jsou novodobé značky jako Skype, Spotify nebo Minecraft. Z pohledu průmyslové země jako Česko ovšem může být zvlášť inspirativní také inovativní přístup k tradičním odvětvím jako energetika, ocelářství nebo strojírenský průmysl.

Předsednictví v Radě Evropské unie se od 1. července 2019 ujalo Finsko. Mottem již třetího finského předsednictví je „Udržitelná Evropa, udržitelná budoucnost“ ve smyslu vytváření blahobytu udržitelného z hlediska ekologického, ekonomického a sociálního.