Zobrazení položek podle značky: Švédsko

Za několik měsíců míří Michaela Hošková na doktorská studia do Švédska. Tamní technická univerzita Chalmers ji, jako jednu ze dvou úspěšných, vybrala ze stovek kandidátů na prestižní „Excellence PhD Position“ v oblasti nanověd a nanotechnologií. Věnovat se bude výzkumu Casimirovy síly, která je přímým měřitelným projevem kvantové fyziky. Její cesta za úspěchem však v žádném ohledu nebyla přímočará.

S potěšením jsem si v časopisu TRADE NEWS 1/2023, XII. ročník, na str. 10 přečetl rozhovor s velvyslancem Švédska v České republice panem Fredrikem Jörgensenem. Kromě témat bezpečnosti a transformace, kdy dlouhodobým cílem Švédska je stát se jednou z prvních „fossil free" zemí na světě, zmínil také konkurenceschopnost.

Kristýna Olsson Heřmanová vyrazila do zahraničí již na vysokou školu. O tom, jaké zkušenosti nasbírala během bakalářského studia v USA a během následného magistra v Nizozemí, se podělila v blogu pro Czexpats in Science.

Motivace mladých lidí z Malajsie, aby jezdili studovat do Česka, transfer technologií ve Švédsku, výzkum a výroba polovodičových čipů nebo spolupráce ve vesmírném průmyslu s Afrikou – také těmito tématy se v minulých měsících zabývala česká vědecká diplomacie.

Každoroční vyhlašování laureátů prestižních Nobelových cen probíhá měsíc před oficiálním udílením - před 10. prosincem, což je den výročí úmrtí Alfreda Bernharda Nobela, zakladatele ceny a v neposlední řadě vynálezce dynamitu, úspěšného podnikatele a filantropa. Letos byla jména osobností z šesti oblastí – fyziky, chemie, lékařství, literatury, podpory světového míru a ekonomie – vyhlášena v období 2. – 9. října 2023.

Švédsko je dlouhodobě mezinárodně velmi úspěšnou zemí v oblasti vědy, výzkumu a inovací a zaujímá třetí místo na světě podle hodnocení Globálního inovačního indexu. Intenzita výdajů na vědu a výzkum ve Švédsku je na úrovni 3,4 % HDP, což je vůbec nejvíce mezi zeměmi EU a jedna z nejvyšších na světě. Švédsko má také robustní startupový ekosystém.

Austrálie a Velká Británie připravují změnu systému hodnocení veřejných výzkumných organizací. Budou tamní poskytovatelé podpory a grantové agentury více naslouchat vědcům? Anebo se pojetí excelence posouvá směrem k větší inkluzi – k aktivnější participaci lokálních komunit ve výzkumu? Jaká hodnoticí kritéria převažují jinde, v Polsku či Švédsku?

„Na menší ambasádě je větší prostor pro kreativitu, můžeme si definovat, co bude hlavní prioritou našeho čtyřletého působení. Já jsem si ‚za své‘ zvolila vědu a inovace, protože se můžeme od Švédska v mnohém inspirovat,“ říká velvyslankyně České republiky ve Švédském království Anita Grmelová, absolventka Filozofické fakulty UK.

Společné projekty i věda v mediálním prostoru byly ústředními tématy druhého ročníku setkání českých vědců a vědkyň působících ve Švédsku. Na Velvyslanectví České republiky ve Stockholmu se jich ve čtvrtek 4. května sešlo přes dvacet.

Švédsko má ambici stát se do roku 2030 světovým lídrem v oblasti pokročilých terapií. Proto se rozhodlo vytvořit nový inovační klastr pro pokročilé léčebné terapie, který bude podporovat komercializaci a zavádění moderních postupů. Českým firmám a výzkumníkům se ve spolupráci se švédskými partnery otevírají další možnosti spolupráce v dynamickém rozvoji pokročilých terapií a celého life science odvětví.