Studenti z Malajsie
Vědecká diplomacie má mnoho rozměrů, vše ale směřuje k tomu, aby se mezinárodní spoluprací násobila energie vložená do vědy a výzkumu. Těmito slovy vystihl hlavní smysl nové priority ministerstva zahraničí jeho první náměstek Jiří Kozák v rozhovoru zveřejněném na portálu Vědavýzkum.cz.
V praxi mohou mít aktivity vědecké diplomacie nejrůznější formu. „Nedávno jsme zjistili, že dříve v Malajsii existoval vládní program, díky němuž v Česku vystudovalo medicínu na čtyři sta malajsijských studentů a studentek,“ řekl Jiří Kozák. Program skončil, ale zájem o evropské vzdělávání zůstává a malajsijští studenti si platí za studium v Polsku. „Takže jsme hned během návštěvy Malajsie identifikovali tuto příležitost a nyní jednáme s českými univerzitami, jak můžeme tyto studenty a studentky motivovat, aby opět jezdili za studiem do Česka,“ dodává náměstek v rozhovoru.
Transfer technologií
Jedním ze směrů vědecké diplomacie je podpora mezinárodní spolupráce institucí, které se zabývají technologickým transferem. Pražský Ústav organické chemie a biochemie před časem v této oblasti navázal i zásluhou vědecké diplomatky Delany Mikolášové spolupráci s proslulým izraelským Weizmannovým institutem.
Začátkem září podnikli zástupci českých transferových center v rámci projektu ekonomické a vědecké diplomacie misi do Švédska, kde se seznámili s tamním inovačním ekosystémem. Ten je pro Česko mimořádně inspirativní. „Maximální vstřícnost vůči startupům, co nejjednodušší procesy a důvěra státu vůči všem aktérům jsou motorem řady projektů,“ uvedla pro web Velvyslanectví ČR ve Stockholmu Eva Janouškovcová, předsedkyně spolku Transfera, sdružujícího transferová pracoviště v Česku.
Náměstek Jiří Kozák při inovační misi inauguroval Pavilon, prostor v areálu velvyslanectví, kde si čeští profesionálové z různých oborů budou moci domlouvat schůzky se švédskými partnery a pořádat semináře i prezentace. Jako první akce se v Pavilonu uskutečnila diskuse s českými zakladatelkami švédských startupů BrainZell a FloxRobotix.
Pece pro výrobu čipů
Když se řekne Tchaj-wan a polovodičové čipy, v Česku leckoho napadne, jak by budoucí spolupráce s ostrovním státem mohla nastartovat tuzemský rozvoj nadějného odvětví budoucnosti. Vědecká diplomatka v Tchaj-peji Marie Leflerová upozorňuje, že sami Češi už uspěli v zemi, která je největším výrobcem čipů na světě.
České firmě SVCS Process Innovations se na Tchaj-wanu daří. Její pece pro polovodičový průmysl bezchybně fungují od roku 2008 v Tchajwanském výzkumném ústavu pro polovodiče. Právě tuto prestižní instituci nedávno navštívila téměř třicetičlenná delegace českých podnikatelů i výzkumníků včetně ředitele SVCS Jaroslava Doláka. Firma, která vyrábí pece ve Valašském Meziříčí, je úspěšným globálním hráčem ve svém oboru a podle Marie Leflerové by se mohla se svými zařízeními uplatnit také v dalších laboratořích tchajwanských univerzit.
Věda v Africe
Afrika asi pro většinu českých inovátorů nebude první volbou pro mezinárodní spolupráci. Přesto si tento kontinent nezaslouží, aby byl opomíjen. Přesvědčily se o tom české firmy, jejichž zástupci v září navštívili v rámci projektu ekonomické diplomacie Rwandu a jednali o spolupráci s tamními univerzitami. Tématem se dokonce stává vesmír. O možných aktivitách v kosmickém průmyslu vedl ve Rwandě rozhovory zástupce brněnského klastru Brno Space Cluster a firmy TRL Space. Jak píše ekonomická diplomatka Marta Anna Ledgard, česká společnost vyvíjí a staví družice zákazníkům na míru. Ti tak získávají data, která pomáhají v zemědělství, při monitorování ovzduší, budování infrastruktury nebo zajišťování komunikace a internetového spojení.
Také červencová návštěva náměstka Kozáka v Egyptské vesmírné agentuře potvrdila oboustranný zájem o spolupráci v oblasti vesmírných technologií. Právě zmiňovaný Brno Space Cluster by mohl sloužit jako vhodná platforma pro distribuci a vývoj jednotlivých částí větších satelitů, o něž mají Egypťané velký zájem.
Autor: Jan Žižka
Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
