Zobrazení položek podle značky: jazyk

EU a Spojené státy společně posílí bezpečnost v oblasti AI, Německem zmítá kauza spojená s čínskou špionáží a polská vláda podporuje NCBR. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý měsíc duben událo.

S Tomášem Koblížkem z Filosofického ústavu Akademie věd ČR jsme si povídali o výzkumu hate speech, tedy nenávistných projevů zaměřených proti různým skupinám. Rozhovor, který se odehrával na půdorysu aplikované filosofie jazyka, nás dovedl k etickým otázkám, jako jsou omezování svobody slova, šíření dezinformací nebo plíživá akumulace nenávisti ve společnosti.

Pomáháme Ukrajincům, poskytujeme jim bezpečná útočiště. Učíme je česky. Ale také od nich něco dostáváme. Jak tvrdí lingvistický antropolog z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Samek, jde o obousměrnou silnici, protože se současně učíme komunikovat s lidmi z jiného kulturního prostředí a obě komunity se tím obohacují.

Experimenty se zobrazováním mozku pomocí magnetické rezonance ukazují, že v různých jazycích jsou složité problém řešeny různými částmi mozku. S každým jazykem, v němž se věda dělá, zaniká podstatná část lidského poznání. A co když angličtina není pro poznávání skutečnosti vhodným jazykem?

Cenu Milady Paulové za rok 2019 obdrží bohemistka a emeritní profesorka Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Marie Čechová za celoživotní přínos v oblasti jazykovědy. Cenu uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.

Angličtina je dnes ve většině vědeckých oborů neoddiskutovatelná lingua franca. To s sebou přináší řadu pozitivních i negativních důsledků. Proti anglikanizaci univerzitního prostředí se nyní rozhodli bojovat někteří akademici například na univerzitách v Nizozemí.