Zobrazení položek podle značky: rozhovor

Martin Bunček je ředitelem Technologické agentury ČR. Tato vládní instituce z veřejných prostředků podporuje projekty aplikovaného výzkumu a vývoje. Investice by pak měly vést k výsledkům, které jsou prospěšné nebo užitečné pro společnost. Peníze směřují do akademických institucí i do soukromých podniků. Ve speciálním rozhovoru s Alešem Vlkem z portálu Vědavýzkum.cz byla řeč nejen o fungování agentury, ale i o silných a slabých stránkách českého výzkumu a vývoje.

S Rut Bízkovou, bývalou předsedkyní Technologické agentury ČR a v současnosti poradkyní předsedy vlády, jsme si povídali o tom, co dnes dělá, jak hodnotí situaci v českém výzkumu, jaké jsou největší výzvy Česka a také o tom, že máme jedinečnou šanci mít svůj laserový CERN.

Není to tak dávno, co společnost Nebion AG otevřela v Praze svoji pobočku. Původně spin-off proslulé ETH Zürich vyvíjí software Genevestigator, který využívají desítky tisíc výzkumníků po celém světě. Krátký rozhovor s jejími představiteli, konkrétně s panem Stefanem Bleuerem a paní Rasou Meskauskiene, vedl Martin Víta z portálu ResearchJobs.cz.

„Neměla jsem možnosti realizace ani ocenění,“ říká Kateřina Falk, světově uznávaná fyzička a popularizátorka vědy, která letos na jaře odešla z laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech do Helmholtzova centra v Drážďanech. Více v rozhovoru o tom, jak lze dělat vědu „punkově“.

Zabývá se výzkumem v oblasti pokročilé regulace, modelování a automatizace. Od roku 2013 také řídí Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) na ČVUT v Praze, které je odezvou na jednu z nejvýznamnějších priorit Evropské unie - energetické úspory v budovách. Být součástí tradiční renomované univerzity vnímá Lukáš Ferkl jako výhodu.

Michal Kuneš získal ocenění Young Space Leader, uznání pro výjimečné studenty a mladé profesionály z oblasti kosmických aktivit, jako první Čech v historii. V současné době je členem týmu českého inkubátoru Evropské kosmické agentury ESA BIC Prague agentury CzechInvest.

Světově respektovaný vědec Patrik Schmuki, jehož domovským působištěm je Univerzita Friedricha Alexandra v německém Erlangenu, dlouhodobě spolupracuje s RCPTM Univerzity Palackého v Olomouci. Laureát prestižního grantu Evropské výzkumné rady také opakovaně figuruje na seznamu nejcitovanějších světových vědců sestaveném společností Clarivate Analytics InCites (dříve Thomson Reuters).

Vysokoškolský ústav CEITEC na Masarykově univerzitě v letošním roce podal žádost o udělení ocenění „HR Excellence in Research“ (HR Award). Zakončil tak rok a půl trvající proces, v rámci kterého připravil sebehodnotící analýzu a formuloval HR strategii pro následujících několik let včetně konkrétního akčního plánu. Přinášíme Vám rozhovor Martina Víty z portálu ResearchJobs.cz s koordinátorkou celého procesu, Eliškou Handlířovou, která na CEITEC MU vede kancelář ředitele.

Má smysl dělit výzkum na základní a aplikovaný? Výzkum by měl především posouvat hranice lidského poznání a přinášet užitečné výsledky. Kategorie základní nebo aplikovaný jsou spíše politické pojmy, říká v rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz Martin Hartl, ředitel Ústavu konstruování FSI VUT v Brně.

Od roku 2020 plně nahradí kritizovaný bodový kafemlejnek. A také by měla výrazně omezit publikování v predátorských časopisech. Nová Metodika 17 +, podle které se bude nově hodnotit věda v Česku, umožní mezi školy rozdělit první peníze už od příštího roku. „Zatím to bude poměrně málo, 193,5 milionu korun,“ říká spolutvůrce nového hodnocení Petr Dvořák.