Zobrazení položek podle značky: rozhovor

To, co bylo dříve téměř nemyslitelné, se stává realitou – malé firmy se pouštějí do spolupráce s výzkumnými ústavy a univerzitami. „Dnes je taková spolupráce už celkem běžnou záležitostí,“ říká v následujícím rozhovoru předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

V půli března upozornily Lidové noviny na nevídaný případ. Jedna z nejcennějších památek dějin vědy – Mendelův rukopis z roku 1865 o křížení hrachu, který položil základy genetiky – zmizela bez povolení z Česka. Asi dva roky byla ve Vídni, mimo starobrněnské augustiniánské opatství, kde ji geniální Gregor Mendel sepsal. Naštěstí už je zpět v ČR. Díky tomu si spis mohl v opatství prohlédnout i držitel Nobelovy ceny za chemii z roku 2015.

Izraelští vědci, kteří již měli možnost Česko osobně navštívit, jsou nadšeni z úrovně našich výzkumných institucí, Akademie věd a vysokých škol. Česká vědecká diplomatka v Izraeli Delana Mikolášová v následujícím rozhovoru dále uvádí, že Izraelci vnímají jako velkou příležitost také možnosti spolupráce s našimi velkými výzkumnými infrastrukturami, jejichž vybavení je mnohdy unikátní i ve světovém měřítku.

O prioritách výzkumu nemůže rozhodovat úředník od zeleného stolu, říká v následujícím rozhovoru vicepremiér Pavel Bělobrádek. „Proto jsme nastartovali debatu s jednotlivými průmyslovými sektory a dospěli jsme ke shodě na společných prioritách pro aplikovaný výzkum,“ dodává. Bylo nutné se přitom zaměřit také na širší potřeby celého národního hospodářství včetně průmyslu, školství a rozvoje lidských zdrojů.

Lámat všemožné bariéry a předsudky ve spolupráci výzkumu s aplikační sférou je smyslem, dalo by se říci, že i hnutím, kterým aktuálně žije Technologická agentura České republiky (TA ČR). Přinášíme rozhovor s jejím ředitelem Luďkem Knorrem.

„Jiří Drahoš je významná osobnost vědy a vítám každého kvalitního kandidáta na prezidenta České republiky,“ řekl v rozhovoru Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy (UK), jenž vede školu s rozpočtem 9,5 miliardy korun na rok.

Do posledního hodnocení výzkumu v rámci Akademie věd se zapojilo více než tisíc hodnotitelů. „Většina z nich byla ze zahraničí,“ říká v exkluzivním rozhovoru nová předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Takové podrobné hodnocení podle ní není příliš drahé, ale je velmi náročné logisticky. „Zorganizovat ho dobře – to není triviální úkol,“ uvádí Zažímalová a zdůrazňuje, že Akademie věd dává své zkušenosti k dispozici komukoliv, kdo o to projeví zájem.

Spolupráci s portálem ResearchJobs.cz jsme navázali hned v počátcích existence našeho portálu. V rubrice blogy a rozhovory jsme začali pravidelně zveřejňovat rozhovory Martina Víty s osobnostmi, které mají k oblasti výzkumu a vývoje co říci. Nastal čas, aby i zakladatel portálu, Aleš Vlk, byl podroben několika zvídavým dotazům.

Promiň, nemám čas.“ „Spěchám.“ To v naší době zaznívá až příliš často. Co se za touto mantrou moderního člověka skrývá? Zatímco sociologický klasik Thorstein Veblen psal roku 1899 o takzvaně zahálčivé třídě, jež dávala svůj status najevo okázalým utrácením a neuspěchaností, dnes vědci zkoumají fenomén sociálního zrychlení i zdroje časového presu, mizení volna.

O některých specifikách pracovního trhu ve VaVaI jsme si povídali s místopředsedou Technologické agentury ČR RNDr. Martinem Bunčekem, Ph.D. Došlo – mimo jiné – na inbreeding, na finanční ohodnocení výzkumníků v menších českých firmách ve srovnání s nadnárodními společnostmi i na některé další problémy.