facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Martin Bunček: Inbreeding zůstává jednou z největších výzev

6. 3. 2017
Martin Bunček: Inbreeding zůstává jednou z největších výzev

O některých specifikách pracovního trhu ve VaVaI jsme si povídali s místopředsedou Technologické agentury ČR RNDr. Martinem Bunčekem, Ph.D. Došlo – mimo jiné – na inbreeding, na finanční ohodnocení výzkumníků v menších českých firmách ve srovnání s nadnárodními společnostmi i na některé další problémy.

Martin Buncek2

Existuje u nás podle Vás vůbec trh práce ve VaVaI?

Já myslím, že obecně je v poslední době použití termínu “trh” ve spojení se získáním práce a kvalitních zaměstnanců čím dál důležitější. Souvisí to pak právě s „tržním pohledem“ a využitím „tržních příležitostí“ – jako např. právě portál researchjobs.cz.

Liší se podle Vás tento trh v ČR od sousedních zemí?

V zásadě nikoliv i když několik odlišností jistě existuje. Jednou z nich je obecně neochota se stěhovat za prací, která je ovšem v česku kompenzována nejen zvyšující se zkušeností nastupujících generací se zahraničními stážemi, ale také poměrně vysokou „hustotou“ výzkumných pracovišť v ČR. Zcela jistě je pak odlišností od „západních“ sousedů tzv. „inbreeding“, tedy případy kdy původně student zůstává na stejném pracovišti až do vybudování kariéry, často tedy až do pozice profesora či vedoucího. Naštěstí je v poslední době vidět pozitivní trend, ale přesto zůstává tento aspekt, dle mého názoru, jednou z nejdůležitějších výzev v této oblasti.

V korporátní sféře není HR marketing nic nového. Jaký je podle Vašeho názoru HR marketing institucí působících ve výzkumu, vývoji a inovacích? Liší se výrazně komerční sféra a univerzity, AV a ostatní v.v.i.?

S ohledem na výše uvedený problém tzv. „inbreedingu“ je ten rozdíl stále ještě patrný. Ale opět je vidět v posledních několika letech pozitivní trend, kdy i veřejné výzkumné organizace si uvědomují důležitost zkušeností z různých organizací (i oborů). Nicméně stále ještě není tolik případů výzkumníků s praxí z veřejného výzkumu a současně z výzkumu v soukromé sféře. S ohledem na množství veřejných i soukromých výzkumných pracovišť v ČR a množství výzkumníků však není dle mého názoru tento potenciál plně využit.

V akademických kruzích, zejména v kontextu velkých infrastruktur se hodně mluví získávání kvalitních výzkumníků ze zahraničí. Myslíte, že české firmy, které působí ve VavaI, uvažují stejným způsobem?

Zde je třeba odlišit pobočky nadnárodních společností v česku, kdy v jejich výzkumných týmech je podíl výzkumníků ze zahraničí poměrně standardem. U firem původně vzniklých v česku (či bývalém Československu) se však obávám, že je situace trochu jiná a to zejména z pohledu finančních nároků – stále jsou totiž mzdy v ČR i v této oblasti nižší než v mnoha zahraničních zemích. A obávám se, že na rozdíl od nadnárodní společnosti se v menší české firmě mnohem složitěji vysvětluje proč mzdové náklady na výzkumníka ze zahraničí jsou odlišné od většiny domácích a jaký je celkový přínos pro organizaci.

Jakou roli v hrají a mohou hrát v oblasti lidských zdrojů pro VaVaI poskytovatelé podpory?

Myslím, že poměrně důležitou. Ukázkou může být například využití nástroje ERASMUS – na rozdíl od účasti a čerpání českých subjektů v Horizontu 2020 je Česko v počtu studentů v programu ERASMUS celkem desáté ze všech zemí (a to se jedná o absolutní počet, který není přepočtený na počet obyvatel či počet studentů v dané zemi). Neskromně musím také uvést nedávno připravený program TA ČR pro podporu mladých výzkumníků ZÉTA.

S tématem výzkumu je samozřejmě spojeno téma výchovy doktorandů. Jste místopředsedou TA ČR, která iniciovala projekt INKA. Zvažuje se v dohledné době mapování situace a potenciálu studentů doktorského studia? Doktorandů je v ČR aktuálně asi 23 tisíc, což není úplně malá skupina...

V současné době při plánování pokračování INKA nepočítáme se zaměřením na studenty doktorského studia. Nicméně tento aspekt je zásadní při hodnocení programu ZÉTA. TA ČR zavedl a dále rozvíjí způsob přípravy a zejména hodnocení programů tak, že průběžné hodnocení a porovnání s výchozím stavem je standardní součástí životního cyklu každého programu. Mimo jiné i proto TA ČR podporuje portál researchjobs.cz a podobné aktivity.


Děkujeme za rozhovor.


Za ResearchJobs.cz se ptal Martin Víta

research job logo