Zobrazení položek podle značky: diplomat

Když vědci a manažeři firem společně vyjedou do zahraničí a účastní se tam stejných jednání, sblíží je to. „Projekty ekonomické diplomacie mohou podnítit i rozvoj vztahů mezi českým soukromým a akademickým sektorem,“ řekl v rozhovoru pro magazín Moderní ekonomická diplomacie první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák.

Evropská komise vyhlašuje výzvu k vyjádření zájmu o členství v nově vznikajících pracovních skupinách k vědecké diplomacii.

Stále důležitějším typem diplomatické aktivity států je vědecká diplomacie. Na příkladu jednání o umístění Evropského spalačního zdroje Naďa Witzanyová ilustruje, jak takové aktivity probíhají v praxi a proč je důležité, aby o principech vědecké diplomacie věděli i mladí vědci a vědkyně a manažeři a administrátoři výzkumu. 

V Izraeli již sedmým rokem buduje česko-izraelskou vědeckou spolupráci. „Nedávno mě na jedné akci poznal bývalý izraelský ministr pro vědu Ofir Akunis. Možná to zní kýčovitě, ale mě opravdu potěšilo, že věděl, kdo jsem, a beru to jako určitou formu respektu k mé práci,“ říká Delana Mikolášová, česká vědecká diplomatka v Izraeli.

Smysl základního vědeckého výzkumu pro praktické využití nebývá předem jasný. Bez něj by ale nevznikly ani navazující projekty aplikovaného výzkumu a průmyslové inovace. S vědeckou a ekonomickou diplomacií to je často podobné. Když diplomaté pomáhají propojovat české vědce, inovátory a nadějné firmy se zahraničními partnery, nemohou přesně vědět, co se z jejich budoucí spolupráce zrodí.

Oblast vědy, výzkumu a nových technologií má zásadní význam pro rozvoj hospodářství. Je důležitým nástrojem podpory vnějších ekonomických vztahů, bezpečnosti, ale i zahraniční rozvojové spolupráce. Je také klíčovým stavebním kamenem druhé ekonomické transformace, kterou prezentovali lídři české ekonomiky a Svaz průmyslu a dopravy České republiky.

Kancelář amerického námořnictva pro globální výzkum v Praze nedávno oslavila deset let činnosti. Za zajímavým příběhem, spojeným s podporou nejen české, ale také vědy ve střední a východní Evropě, se v rozhovoru ohlíží její nejdéle sloužící vědecký ředitel, Stephen O’Regan.

Na začátku tohoto týdne se v Praze za účasti předních odborníků uskutečnily hned dvě diskuze na téma vědecké diplomacie. První z nich pořádala Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy ve spolupráci s Českými centry, nad druhou převzal záštitu Francouzský institut v Praze.

U příležitosti českého vydání knihy Věda a diplomacie, nový rozměr mezinárodních vztahů nakladatelstvím Academia vystoupí ve Francouzském institutu autor knihy Pierre-Bruno Ruffini, profesor ekonomie na Univerzitě v Le Havre a bývalý vědecký rada Francouzských velvyslanectví v Ruské Federaci a v Itálii.

Velká Británie, již brzy čeká brexit, má celosvětovou síť vědeckých diplomatů. A coby nejlepší mezi zhruba stovkou jejích expertů byl nyní za loňský rok oceněn Otakar Fojt, jenž působí na britské ambasádě v Praze. Jen málokdo ví o silných, ale i slabých stránkách české vědy tolik jako on. Ačkoliv pracuje v Praze a Olomouci, je ve vztahu k tuzemským výzkumným institucím nezávislý: jeho znalosti a přehled si platí přímo britská královna.