Zobrazení položek podle značky: vědecká diplomacie

Jednotka diplomatické stálosti by se možná mohla jmenovat „jeden fojt“. Tedy přinejmenším ve Velké Británii. Proč? Protože co je stálejší než vědecký atašé britské ambasády v Praze? Otakar Fojt pracuje už pro šestého velvyslance/velvyslankyni v řadě. Zatímco jeho šéfové a šéfky se co tři čtyři roky mění, on zůstává.

Když vědci a manažeři firem společně vyjedou do zahraničí a účastní se tam stejných jednání, sblíží je to. „Projekty ekonomické diplomacie mohou podnítit i rozvoj vztahů mezi českým soukromým a akademickým sektorem,“ řekl v rozhovoru pro magazín Moderní ekonomická diplomacie první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák.

Vladimír Majer, vystudovaný chemik, po úspěšné výzkumné kariéře v zahraničí strávil několik let ve vědecko-diplomatických službách francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS). V blogu Czexpats in Science si můžete přečíst o jeho zkušenostech s vědeckou diplomacií a pohledu na tuto disciplínu v kontextu České republiky.

Ve středu 30. června 2021 se ve Francouzském institutu v Praze uskutečnila slavnostní ceremonie programu mobility Barrande Fellowship 2021. Ocenění doktorandům a doktorandkám předal velvyslanec Francie Alexis Dutertre a náměstek ministra pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček.

Véronique Debord-Lazaro působí od loňského září jako vědecká atašé Francouzského velvyslanectví v Praze. Jak vnímá vědeckou spolupráci našich zemí? Proč Francie podporuje vědu a vysoké školství v zahraničí? A jaké příležitosti nabízí českým studentům, výzkumným pracovníkům a institucím?

Kancelář amerického námořnictva pro globální výzkum v Praze nedávno oslavila deset let činnosti. Za zajímavým příběhem, spojeným s podporou nejen české, ale také vědy ve střední a východní Evropě, se v rozhovoru ohlíží její nejdéle sloužící vědecký ředitel, Stephen O’Regan.

Bavorsko chce převzít průkopnickou roli v oblasti výzkumu a aplikací vodíkových technologií. Na výzkumné aktivity vyčleňuje stovky milionů eur. Podle strategického dokumentu bavorské vlády nabízí vodík významný potenciál pro nové obchodní modely v lokální ekonomice.

Technická univerzita Drážďany se má během několika let stát kosmopolitním centrem špičkového vědeckého výzkumu. Počítá s investicemi v řádu stovek milionů eur do výstavby nových budov, parkových úprav i nejmodernějšího vybavení laboratoří. Zajímavé příležitosti zde budou během přestavby i pro české firmy. Závazné rozhodnutí o investici by měla učinit saská administrativa v řádu měsíců.

Pandemie koronaviru odhalila, že mezinárodnímu společenství chybí účinné mechanismy spolupráce. V prvních fázích krize se jako nejúčinnější ukázala „izolacionistická“ opatření, ta však nemohou být řešením dlouhodobým. Současně se ukazuje, že rozhodnutí vlád a krizových štábů jsou přijímána, jsou-li podložena srozumitelnými expertními poznatky. Věda tak nabízí společný globální jazyk pro věcnou diskusi a formulaci návrhů řešení těch největších výzev.

Dne 15. října 2019 pořádá kancelář CZELO společně s Českým centrem v Bruselu debatu s tématem Vědecká diplomacie: „Propojení vědy a politiky“ (Science Diplomacy: Connecting Science and Policy).