Zobrazení položek podle značky: CERN

Rozhovorem s experimentálním částicovým fyzikem Martinem Rybářem z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který pracuje na experimentu ATLAS v CERNu a popularizuje vědu, například na festivalu Colours of Ostrava, se text vrací k oslavám 70 let založení CERNu.

O podporu v rámci studentských programů CERN se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod.

„Nemohl jsem tam být v lepší dobu,“ vzpomíná Daniel Scheirich z Matematicko-fyzikální fakulty UK na období, které v rámci doktorského studia strávil v CERNu. Byl tam totiž i v roce 2009, kdy byl znovu spuštěn nejvýkonnější urychlovač na světě LHC a byl také u vyhlášení posledního nejvýznamnějšího objevu částicové fyziky – experimentálního potvrzení existence elementární částice Higgsův boson v roce 2012.

Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN slaví 29. září sedmdesát let od svého vzniku. Jejím cílem je zajistit dnes už nejen evropským státům spolupráci na základním vědeckém výzkumu, především v oblasti částicové fyziky, a zmapovat fungování vesmíru. Jedná se o špičkové pracoviště, na jehož přístrojích pracují vědci z celého světa včetně Česka a Univerzity Karlovy.

Největší urychlovačové laboratoře světa, jako je evropský CERN, americký Fermilab či Brookhaven, japonský KEK a čínský IHEP, stojí před velkými projekty, na které však potřebují sehnat finance. Své vize tak představují politikům i občanům a aktualizují strategie částicové fyziky.  

Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě MŠMT s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou do 29. července ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to například v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod.

Polští akademici vítají oddělení ministerstev a zvýšení financí na vědu, naopak francouzští vědci jsou pobouřeni kvůli snížení prostředků na výzkum. CERN plánuje nový urychlovač. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za uplynulý měsíc.

Díky členství České republiky v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN), které zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, mají nyní i české startupy možnost využívat nový program CERN Venture Connect. Program napomůže startupům v rozvoji zpřístupněním vybraných technologií vyvinutých v CERN a propojením s partnerskými investory či inkubátory, které jim nabídnou další možnosti financování a expertní poradenství.

Absolventi českých vysokých i středních škol mají nově větší šanci uspět ve výběrových řízeních do Absolventských programů v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Umožňuje to nový program spolupráce mezi MŠMT a CERN, který podepsala vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Radka Wildová.

Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě MŠMT s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to například v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika a podobně.