Zobrazení položek podle značky: Ženy na UK

„Okopírovat úspěchy Izraele ve vědě a technice dost dobře nejde, chybí nám jejich povaha, historie, kulturní zvyklosti i systém financování,“‎ říká Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií při FSV UK, která mimo jiné získala výzkumnou podporu Primus a zkoumá vliv traumatické minulosti na zahraniční politiku států.

Ve čtvrtek 25. listopadu 2021 proběhl na Univerzitě Karlově celodenní seminář Ženy ve vědě věnovaný situaci a podmínkám žen v současném českém vědeckém a výzkumném prostředí. O největších výzvách, možnostech i stereotypech debatovali vědkyně i vědci.

Ženy v České republice často opouštějí vědeckou kariéru ještě před jejím rozjezdem. Nerovně nastavené příležitosti a rozdílný systém podpory je totiž provázejí už od začátku akademické dráhy. Tématu se dlouhodobě věnuje Kateřina Cidlinská, doktorandka Fakulty sociálních věd UK a předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů.

Kardioložka Renata Cífková publikovala přes 250 prací v časopisech s impakt faktorem či v oborových guidelines, které byly zhruba 35tisíckrát citovány (H-index 50). Je tak nejcitovanější českou vědkyní vůbec. „Mladým kolegyním doporučuji po studiu odjet pro zkušenosti a kontakty do ciziny,“ nabízí ostatním recept na úspěch.

Markéta Supa se pro online magazín Univerzity Karlovy iForum rozpovídala o svém studiu ve Velké Británii, ale také o svém současném působení na Fakultě sociálních věd UK, kde zkoumá dětskou mediální zkušenost.

Tatínek si přál mít doma lékařku. To Lenka Rossmeislová viděla svou budoucnost nalajnovanou v laboratoři. Mikrobiologie, profese obou rodičů, se všemi vůněmi, křivulemi, pipetami a mikroskopem byla totiž pro ni velkým lákadlem. Teď zkoumá tukové buňky a lymfatický systém. „Od vědy mě rodiče spíše odrazovali, ale myslím, že jsou rádi, že dělám, co mne baví,“ říká dnes specialistka ze 3. lékařské fakulty UK.

Právo sociálního zabezpečení je dobrodružné téma, tvrdí Kristina Koldinská z Právnické fakulty UK. Inspirativní žena, která už krátce po čtyřicítce získala profesorský titul, rozsáhle publikuje a patří mezi respektované právní experty v celé Evropě. A kromě toho stíhá vychovávat dvě děti a pravidelně se věnovat charitativní činnosti.

Ještě jako studentka zpovídala pro bakalářskou práci profesora Radima Palouše, prvního porevolučního rektora Univerzity Karlovy. Jana Wohlmuth Markupová se však neptala toliko jeho, ale zajímaly ji širší souvislosti a také rodinné sítě – coby orální historička totiž skládala obraz Rodiny Paloušovy, jakožto jednoho z center českého disentu, jak se jmenovala její studie.

Lásku k fyzice v ní probudila profesorka na gymnáziu ve slovenském Lučenci a následně ji utvrdila četba populárně-naučné literatury. „Lákala mne touha poznávat a zkoumat, jak svět kolem nás funguje. A právě exaktní věda nám dává přesné předpovědi, které můžeme ověřit měřením,“ říká Ingrid Knapová z Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Markéta Marvanová absolvovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové a jako čerstvá doktorandka odešla do zahraničí. Během šestnácti let, co žije ve Spojených státech amerických, působila na klinických i akademických pracovištích v pěti státech a nyní patří mezi nejvýznamnější klinické farmaceuty v oblasti neuropsychiatrie v USA.