Před lety odjela Markéta Supa k pokračujícímu studiu do Velké Británie – a změnilo jí to život i přístup k vědě. „Šla jsem studovat magistra na Bournemouth University a plánovala jít na doktorát do USA. Ale v Anglii mi nabídli plné stipendium a možnost doktorského studia v uznávaném výzkumném Centre for Excellence in Media Practice (CEMP). Bylo to malé mezigenerační prostředí, kde jsem byla zdaleka nejmladší a jediná nikoliv z Británie. Nejen mí vedoucí – Richard Berger a Jenny Moon – ale všichni se mi velmi věnovali. Mohla jsem odborně růst po všech stránkách,“ vzpomíná Markéta Supa, dříve Zezulková.

„Doktorát jsem původně studovala s cílem ucházet se o pozici konzultanta, ale vědu jsem si nakonec natolik zamilovala, že jsem se u ní rozhodla zůstat,“doplňuje. Celkově hodnotí svou zkušenost z akademického prostředí ve Velké Británii jako „nehierarchickou“ a založenou na spolupráci, což je něco, co si s sebou přinesla na Fakultu sociálních věd UK.

Místo titulů tykání

„Snad všechny mé publikace jsou spoluautorské; práci to zkvalitňuje a podporuje také sounáležitost. Se studenty se oslovujeme křestními jmény, s kolegy a kolegyněmi včetně doktorandů a administrativních pracovníků si tykám. Je vtipné, když napíšu e-mail studentovi nebo někomu koho neznám „dobrý den, Martine“ a dostanu zpět odpověď „dobrý den, vážená paní doktorko,“ říká s úsměvem energická Markéta.

Jako důležitou hodnotí také vědeckou a pedagogickou inovaci. Disertační práce byla v roce 2016 oceněna British Educational Research Association pro její metodologickou originalitu.

„Metodologii, kterou jsem vytvořila, jsem nazvala grounded philosophy, protože jsem na základě kvalitativního výzkumu s dětmi a jejich učitelkami vytvořila filozofii mediálního vzdělávání pro první stupeň. Když to viděli profesoři mimo Anglii, třeba Renee Hobbsová ze Států, shodli se, že u nich by mi to neprošlo. Renee to dokonce nazvala typicky britským hippie přístupem k vědě,“ směje se mladá vědkyně, která je mimo jiné členkou Grantové agentury UK a předsedkyní Komise pro etiku ve výzkumu na FSV UK.

Dodává, že stejně jako zmíněné britské centrum CEMP je i pražská fakulta pro inovace, které nejdou na úkor kvality. Inovativní přístup razí i v pedagogice: její projektově zaměřené předměty jsou vyučované výhradně v angličtině a ukončovány výzkumnými plakáty či videoesejemi.

Za dětskou mediální zkušeností

Hlavní oblastí jejího odborného zájmu jsou děti ve věku čtyř až dvanácti let a jejich mediální zkušenost, učení se o médiích a mediální gramotnost. „Nezkoumám vliv a dopad médií na děti. To, co mě opravdu zajímá, je, jak různé děti z různých prostředí žijí s médii a také jak a co se o nich učí mezi sebou, ve škole, v rodině a ve veřejném prostoru. Cílem není jejich zkušenost hodnotit, co je dobře nebo špatně, ale pochopit. Jsou to pro mě odborníci na svůj vlastní život. Na základě tohoto porozumění pak zpracovávám doporučení, jak rozvíjet mediální gramotnost v praxi,“ líčí.

Dětskou mediální zkušenost a jejich mediální vzdělávání zkoumala mimo Evropu také v Jižní a Severní Americe a v Asii. „Mých výzkumných projektů se účastnily děti, které chodily do nejdražších výběrových škol v Medellínu nebo na Manhattanu, stejně jako děti, které žily část svého života v autě nebo které jedly obden. A také děti, které se mimo ekonomické problémy potýkaly i s mnoha sociálními potížemi, jako je vyloučení nebo rasismus,“ vysvětluje.

Svůj výzkum s dětmi považuje za nutně interdisciplinární, protože děti vnímá „jako celistvé a roli médií v jejich životě jako komplexní“. Proto je velmi ráda, že je nyní na UK, která má výhodu možnosti mezioborového přesahu a kde je mnoho systémů podpory mezinárodní spolupráce. V současné době vede projekt Multikulturní život a vzdělávání dětských prosumerů, na kterém se podílí také kulturní antropolog Martin Soukup se zkušenostmi z Nové Guineje či Filipín.

Nově také spolupracuje s lingvistkou a literární vědkyní z FF UK Anežkou Kuzmičovou na projektu Primus věnovanému dětskému čtenářství. Jako dlouhodobý cíl si ukládá snahu o založení univerzitního výzkumného centra UK v oblasti dětských studií, pro něž se inspiruje opět v zahraničí, například na University of Edinburgh.

„Univerzita má spoustu úžasných lidí na různých fakultách a katedrách, kteří se věnují dětem a dětství. Ráda bych vytvořila prostor pro dlouholetou spolupráci, protože ta krátkodobá, kterou teď prožívám, je skvělá, ale nedostačující,“ říká Markéta Supa, kterou takřka neustále doprovází fenka Rhea, možná nejvzdělanější pes v Česku – už s pěti lety přednášek na UK! Co dalšího plánuje mladá vědkyně v blízké době? „Brzy mě čeká mateřská dovolená. Moc se těším, ale u vědy chci zůstat. Z legrace říkám: brzy budu mít neomezený přístup k výzkumnému subjektu. To tam ale nepište,“ směje se milá blondýnka.

Autor: Martin Rychlík

Foto: Vladimír Šigut

Článek vyšel v online magazínu Univerzity Karlovy iForum

Markéta Supa

Pochází z Valašské Bystřice, studovala na UTB ve Zlíně. Magisterské, postgraduální a doktorské studium s plným stipendiem absolvovala na britské Bournemouth University. Doktorát (Ph. D.) z filozofie mediálního vzdělávání dokončila v roce 2015. Od té doby působí primárně na FSV UK, ale také jako Fellow v Centre for Excellence in Media Practice (Velká Británie) a v Media Education Lab na University of Rhode Island (USA).