facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Zita Salajková: Diskuzi o výzkumu tváří v tvář online setkáním nenahradíte

7. 11. 2020
Zita Salajková: Diskuzi o výzkumu tváří v tvář online setkáním nenahradíte

Ačkoliv se letošní konference LIBS2020 přesunula z japonského Kjóta do virtuálního prostředí, i tak se povedlo v rámci programu ocenit výzkumníky z různých částí světa. Mezi nimi byla i Zita Salajková, která se na CEITEC VUT a italské University of Bari Aldo Moro úspěšně věnuje oboru laserové spektroskopie.

Zita Salajková mimo jiné v rozhovoru popsala detaily svého výzkumu a také zhodnotila, jaký dopad má současná pandemie vliv na její doktorské studium a vědu obecně.

Zito, své doktorské studium věnujete laserové spektroskopii. Můžete nějak více přiblížit, čeho se Váš výzkum týká?

Zabývám se výzkumem vlivu povrchu na průběh laserové ablace. Laserová ablace je velmi složitý jev, kdy po ozáření vzorku laserem s vysokou energií vznikne plasma. Spektrum vyzářené plazmatem obsahuje informaci o prvkovém složení a je využíváno právě v metodě LIBS (Laser Induced Breakdown Spectroscopy). Analyzován může být například i aerosol, který vznikne kondenzací ablatovaných částic, pak mluvíme o metodě LA-ICP-MS (Laser Ablation Inductively Coupled Plasma Mass Spectrometry). Jelikož laser interaguje v první fázi s povrchem vzorku, je celý proces laserové ablace ovlivněn vlastnostmi povrchu. Naše práce je zaměřená na pochopení fyzikálních procesů doprovázejících laserovou ablaci a na následný vývoj povrchové úpravy, která by mohla zlepšit analytické schopnosti LIBS a LA-ICP-MS. Jako modifikaci povrchu používáme deponování NPs, ale i jiné povrchové úpravy.

Zita Salajková

Doktorát v rámci studijního programu Advanced Materials and Nanosciences studujete mezinárodně. Jak jste tuto příležitost dostala? Co na tom nejvíce oceňujete?

Příležitost jsem dostala díky profesoru Jozefu Kaiserovi, který je mým vedoucím na CEITEC VUT. V rámci spolupráce s University of Bari Aldo Moro mohu svou práci řešit pod dvojím vedením. A to jak v Brně na CEITEC, tak v Itálii, kde je můj vedoucí profesor Alessandro De Giacomo. Oba mí vedoucí jsou velice uznávanými odborníky v oblasti LIBS. Zároveň také pokračuji ve spolupráci na výzkumu s Masarykovou univerzitou, kde kromě metody LIBS zkoumáme laserovou ablaci z pohledu LA-ICP-MS. Nejvíce na této možnosti oceňuji, že mi národní i mezinárodní spolupráce umožnila získat zkušenosti s prací v různých týmech a s různými přístroji. Propojení těchto výzkumných skupin navíc přineslo řadu zajímavých nápadů a výsledků, které byly publikovány ve významných časopisech.

Konference LIBS2020, kde jste získala ocenění za svou doktorskou práci, se nakonec kvůli koronavirové pandemii musela přesunout z prostředí japonského Kjóta do virtuálního online prostředí. Jak to organizátoři řešili?

Všechny přednášky, takzvané poster sessions i přestávky na občerstvení probíhaly online. Organizátoři do programu zahrnuli i prohlídku města, předávání cen, a dokonce i párty. Nicméně velkou nevýhodou online konferencí zůstává to, že se lidé nemohou setkávat osobně a navazovat tak kontakty tváří v tvář. Diskuze o výzkumu u kávy nebo skleničky vína se bohužel setkáním přes Zoom nahradit nedá. Konference LIBS se koná každé dva roky a v roce 2022 by se měla uskutečnit v italské Mateře. Věřím, že to už bude opět v tradiční formě.

V rámci konference jste získala ocenění v kategorii „The Best Ph.D. Award“. Jaká byla kritéria pro ocenění?

Ocenění jsem získala, za přínos mé doktorské práce v oboru LIBS. Myslím, že rozhodující byl počet článků v časopisech s relativně vysokým impakt faktorem a prezentace na mezinárodních konferencích.

A jakých dalších konferencí jste se tedy v minulosti například zúčastnila?

Řady konferencí zaměřených právě na LIBS. Před začátkem doktorského studia to byla konference EMSLIBS 2017 v italské Pise, kde jsem se seznámila s již zmíněným druhým vedoucím profesorem De Giacomem. O rok později jsem prezentovala svůj poster na EWLA 2018 v Pau ve Francii. Možnost sdílet detaily výzkumu jsem měla i v roce 2019 na workshopu v Bari v Itálii, v Mexiku na konferenci CSI XLI & I LAMLIBS, a také na EMSLIBS 2019 v Brně, kterou organizoval profesor Kaiser a členové jeho výzkumné skupiny Charakterizace materiálů a pokročilé povrchy. Ve stejném roce jsem se ještě zvládla zúčastnit i spektroskopické školy ve Florencii s názvem CHESS 2019, kde moje účast byla podpořena grantem.

Zhodnotila byste, jakým způsobem pandemie obecně dopadá nejen na výzkum, ale i studium?

Myslím, že celkově je rok 2020 v této oblasti velmi nepříznivý, a to pro všechny bez výjimky. V podstatě všechny konference byly buď zrušené, přesunuté nebo se uskutečnily online. Například, jeden z našich článků získal ocenění Elsevier/Spectrochimica Acta Atomic Spectroscopy Award za druhý nejlepší článek publikovaný v časopise Spectrochimica Acta Part B. Díky tomuto ocenění jsem dostala vyzvanou přednášku na SciX 2020, která se měla konat v USA. Místo toho jsem prezentovala náš článek ve virtuálním prostředí... Nicméně, abych vypíchla i něco pozitivního, tak díky tomu, že konference nakonec byla online, mohla jsem se přihlásit i na konferenci LIBS2020 v Japonsku. To by se za normální situace nestalo, protože cestovní náklady spojené s oběma akcemi by můj juniorský specifický výzkum nepokryl.

A jak Vás pandemie ovlivnila osobně?

V mém případě jsem absolvovala lockdown na jaře v Itálii, kdy jsem se nemohla ani projít před domem. Jediná dovolená cesta byla na nákup jídla a s odpadky. Tuto dobu jsem využila k psaní grantu a k dokončování rozpracovaných článků a vyhodnocování měření. Na podzim, kdy se práce začala pomalu vracet do normálu, přišla druhá vlna a nikdo neví, jak dlouho budeme moci chodit do laboratoří. Doufám, že se alespoň budu moci vrátit domů na Vánoce.

 

Zdroj: CEITEC

Foto: Zita Salajková