Zobrazení položek podle značky: ÚMG AV ČR

Otevřela nové cesty k léčbě rakoviny. Se svým mezinárodním týmem objevila, na která místa v DNA nádorových buněk působí protinádorová léčiva, tzv. PARP inhibitory. Ty se používají k léčbě některých druhů rakovin. Díky výzkumu Hany Hanzlíkové z Ústavu molekulární genetiky AV ČR by se PARP inhibitory mohly nově využívat také pro léčbu dalších druhů rakoviny.

„Je úžasné, že se nám něco takového podařilo. Popsat nový chaperon – ‚pomocníka filmového střihače‘ v našich buňkách – se už moc často nestává,“ říká doktorandka Klára Klimešová z Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, první autorka nedávné studie v časopise Nature Communications.

Povídali jsme si s Jaroslavem Blahošem, který se zabývá na Ústavu molekulární genetiky AV ČR signalizací v mozku zprostředkovanou kanabinoidním systémem. Jaký je jeho aktuální vědecký výzkum? Jak hodnotí své působení v zahraničí a jak pohlíží na českou vědu?

V pátek 25. září proběhlo ve Strakově akademii pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). K hlavním bodům jednání patřily podpora výzkumu, vývoje a inovací v rámci hospodářské strategie, návrh na jmenování kandidáta na Národní cenu vlády Česká hlava a také návrh na jmenování předsedy a členů předsednictva Grantové agentury ČR a členů/místopředsedy výzkumné rady Technologické agentury ČR.

Václav Hořejší je po letech v ředitelské pozici v Ústavu molekulární genetiky AV ČR opět v laboratoři a vědecká práce ho stále baví. S financemi do vědy to sice nevidí špatně, ale nechce být přehnaně optimistický. O byrokracii a administrativě ve vědě si ovšem myslí, že se stále zhoršuje.

V prostorách Max Delbrückova centra pro molekulární medicínu Helmholtzovy asociace v Berlíně se minulý týden uskutečnila slavnostní inaugurace konsorcia evropské výzkumné infrastruktury EU-OPENSCREEN ERIC. Jde o mezinárodní výzkumnou platformu, která bude nabízet otevřený přístup ke svým vyspělým technologiím a službám uživatelům z celého světa.