Zobrazení položek podle značky: duševní zdraví

DigiWELL je spojení dvou slov: digitální technologie a wellbeing. Jedno totiž výrazně ovlivňuje druhé. Mezinárodní vědecký projekt DigiWELL hledá cesty, jak podpořit duševní zdraví za využití nejmodernějších technologií.

Politické krize a z nich pramenící konflikty mohou mít dalekosáhlé důsledky v oblasti duševního zdraví. V souvislosti s násilným potlačením protestů po zmanipulovaných běloruských volbách přišli odborníci z Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s mezinárodní neziskovou organizací F-GIP a GIP Tbilisi s unikátní digitální platformou zaměřenou na péči o duševní zdraví.

Využít LED pro prevenci a podporu léčby pacientů s některými typy depresí si dal za cíl tým českých odborníků. Výsledkem bude série fototerapeutických pomůcek, konkrétně světelná sauna, přenosný světelný kufr a světelný sloup. Jejich základem je unikátní LED technologie s vyváženým spektrálním složením blízkým přirozenému slunečnímu světlu.

Ve vědě existuje krize duševního zdraví – ve všech fázích kariéry a po celém světě. Tak zní závěry nedávných studií, které kolektivně zkoumaly desítky tisíc výzkumníků po celém světě. Výsledky naznačují, že boj vědců o své duševní zdraví je přímým důsledkem toxické výzkumné kultury. A situace je vážná.

Květnová akce ze série #CzexpatsOnline se zaměřila na Duševní zdraví v akademické sféře. To, že je o téma zájem, bylo zřejmé i z počtu připojených posluchaček a posluchačů, kterých bylo téměř sedmdesát. Co z webináře vyplynulo jako nejdůležitější? Nenechat se pohltit projektem a dělat si drobné radosti.

Stojíte před něčím zcela novým – chcete založit svoji vlastní skupinu. Možná zjistíte, že vám vaše dosavadní znalosti nestačí. Oslovili jsme čtyři vědce, kteří mají různé zkušenosti s vedením své vlastní výzkumné skupiny. Jaké překážky museli překonat, aby se mohli vůbec stát respektovanými lídry?

Představujeme nejnovější třídílný seriál na téma „Vedení výzkumného týmu“. Co je to vlastně leadership ve vědě a jaké jsou vlastnosti skutečně dobrého vedoucího? Zeptali jsme se čtyř českých vědců, kteří mají vlastní skupinu, na jejich osobní zkušenosti s vedením dalších výzkumníků a výzkumnic.

Práce v akademické sféře s sebou nese zvýšenou úroveň stresu, nebezpečí úzkostí, či dokonce depresí a syndromu vyhoření. Klíčovými spouštěči duševních obtíží jsou nejistota, finanční stres, narušení sociálních sítí, současné společensko-politické klima, ale také nutnost akademické mobility. Jak se s tím vším vyrovnat, nevyhořet nebo se naopak odrazit ode dna budeme diskutovat v příštím #CzexpatsOnline panelu.

Jedním z často zmiňovaných důsledků stresu v akademickém prostředí je zhoršení psychického zdraví, které se může projevit mimo jiné jako syndrom vyhoření. Nevyhýbá se ani mladým vědcům –⁠ spíše naopak. Nový zahraniční výzkum ukazuje, že více než třetina mladých výzkumníků a výzkumnic má problémy, které mohou vyústit ve vyhoření.

Jak jsou na tom doktorandi s duševním zdravím? V rámci dalšího dílu našeho seriálu Věda o štěstí jsme se podívali na to, jakou potřebují Ph.D. studenti podporu k dosažení rovnováhy a pohody v práci.