Zobrazení položek podle značky: etika

Nadace Wellcome zveřejnila výsledky rozsáhlého průzkumu, který se týká zkušeností vědců s akademickou kulturou. Průzkumu se zúčastnilo několik tisíc vědců a výsledek říká jediné – je čas na změnu. Většina dotázaných například uvedla, že jsou na svou práci hrdí, ale v zaměstnání se setkávají s vysokou mírou stresu, který pak většinou vede k nezdravému pracovnímu prostředí.

Komise jmenovaná Ruskou akademií věd zveřejnila na začátku ledna podrobnosti o nekalých publikačních praktikách v ruské vědě. Na základě podezření z plagiátorství a dalších pochybení zahájily vědecké časopisy v Rusku stažení více než osmi set vědeckých publikací.

Americká vědkyně Frances Arnold minulý týden vydala prohlášení, v němž se omluvila za chybu ve svém nedávno vydaném vědeckém článku. V akademickém prostředí vzácné přiznání chyby se setkalo s pozitivním odezvou vědecké obce.

Akademie věd ČR pořádá mezinárodní konferenci z názvem „Academic Institutions and Communities in the Times of Ecological and Climate Disruption: Part of the Problem or the Solution?“ Vystoupí na ní mimo jiné i Andreas Wanke z Freie Universität Berlin, Michelle Bastian z University of Edinburgh a Jana Bacevic z Cambridge University. Akce se bude konat 31. 10. 2019.

Umělá inteligence (AI) je jedním z největších témat současného výzkumu. I proto se stále aktivněji diskutují etická pravidla, která by měla stanovit pro AI v konkrétních oblastech jasné etické zásady. Nedávná studie ETH Zürich se snaží spojit dohromady pestrou škálu návrhů a dokumentů.

Jaké etické důsledky mají finance od soukromých sponzorů pro výzkum na univerzitách? Nová aféra na Massachusetts Institute of Technology (MIT) okolo prostředků, které univerzitě daroval miliardář Jeffrey Epstein, ukazuje, že hlad výzkumných institucí po soukromých financích s sebou přináší více problémů.

I když jsou technologie již běžnou součástí moderní společnosti, naše důvěra v ně není bezmezná. To alespoň vyplývá z aktuálního průzkumu společnost 3M. Většina lidí by podle něj tak stále upřednostnila běžný automobil před autonomně řízeným. V čem se naopak většina lidí shodne, je fascinace vesmírnou turistikou.

Dnešní společnost prodělává rychlé změny ve způsobu získávání, předávání a posuzování informací. Týká se to i sdělování informací vědeckých směrem k veřejnosti (popularizace vědy). Podle nedávných studií dochází, bohužel, ke ztrátě důvěry ve vědu – opravdu zjevné je to v komplikovaných, ale důležitých a veřejností bedlivě sledovaných problematikách, jako je klimatická změna nebo energetická koncepce (ke kterým má potřebu a odvahu se vyjadřovat kdekdo).

V médiích se často diskutuje o krizi důvěry ve vědeckou expertízu. Udává se řada příkladů - rozmach nedůvěry k očkování, odmítání klimatické změny i fake news. Nový výzkum Pew Research Center ale naznačuje, že problém spočívá i v tom, že veřejnost není přesvědčena o integritě vědeckého procesu a odpovědnosti jednotlivých výzkumníků.

Věda je dnes stále více založena na mezinárodní spolupráci. Tento trend s sebou ale nezbytně přináší i střety mezi různými kulturami. Jeden z takových otazníků visí i nad fenoménem plagiátorství. Rozumí se jím všude stejné chování? A liší se přístup u různých kultur?