Zobrazení položek podle značky: Ruská federace

Martin Jirušek je politolog. Působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V akademickém roce 2021/2022 strávil deset měsíců s Fulbrightovým stipendiem na George Washington University v hlavním městě Spojených států amerických. Jeho hlavním předmětem zkoumání byla americká reflexe ruské energetické a zahraniční politiky.

K 31. prosinci tohoto roku ukončí Česká republika po 66 letech své členství ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV), jehož je Ruská federace dominantním členem a na jejímž území tato mezinárodní organizace sídlí. Došlo k tomu v důsledku vojenského napadení Ukrajiny a geopolitické situace způsobené Ruskou federací.

Ruská invaze na Ukrajinu nezničila pouze infrastrukturu, lidské životy a vztahy, ale změnila také globální status quo vědecké spolupráce. Zejména evropské státy zahrnují do svých protiruských sankčních opatření také taková, která mají vliv na vědeckou spolupráci a rozvoj. Jaké projekty byly přerušeny a kolik vědců uprchlo z Ukrajiny?

„Názor veřejnosti hraje roli i v autoritářském Rusku,“ říká Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V nové studii zkoumali postoj běžných Rusů k použití jaderných zbraní. Dobrá zpráva: přestože obyvatelé Ruska obecně považují jaderný arzenál za legitimní symbol moci, jeho vojenské použití silně odmítají.

Ruští vědci se kvůli válce na Ukrajině ocitli v izolaci. Už v březnu některé země přerušily spolupráci s ruskými vědeckými institucemi. Jiné v tom však vidí příležitost. Například administrativa amerického prezidenta Joea Bidena plánuje kampaň na přilákání ruských vědců a inženýrů do USA. Západ tím chce oslabit ruskou vědeckou a technologickou základnu.

Evropské země masově přerušují spolupráci s ruskými vědeckými institucemi. Nově také Evropská asociace univerzit pozastavila členství dvanácti ruským univerzitám kvůli veřejné podpoře ruské války na Ukrajině. Mezinárodní izolace bude mít na ruskou vědu drtivé dopady. Nadějí pro ni je ale spolupráce s Čínou.

Zástupci vlády, akademické obce a poskytovatelů vědecké podpory vydali 1. března 2022 společné prohlášení na podporu ukrajinských vědců, pedagogů a studentů.

S pokračující ruskou invazí na Ukrajině sílí v Evropě hlasy, které volají po přerušení vědecké spolupráce s Ruskem, ruskými výzkumnými institucemi a vysokými školami. Evropské země však v této oblasti nejsou tak jednotné, jako je tomu v případě jiných ekonomických a diplomatických sankcí.

V půlce srpna vyšla zpráva Komise pro boj proti padělání vědeckého výzkumu, což je skupina jmenovaná Ruskou akademií věd. Odhalila neetické chování v ruských vědeckých kruzích. Sedmnáct rektorů se podle ní dopustilo plagiátorství. Nestalo se tak přitom poprvé.

Jedna z předních ruských univerzit Higher School of Economics (HSE) vydala nařízení, které zaměstnancům a studentům univerzity zakazuje účastnit se politických protestů a vyjadřovat se k politické situaci. Mohou tak učinit pouze v případě, že nebudou uvádět svůj titul a příslušnost k instituci. Opět tak vyvstávají obavy o ohrožení akademických svobod v zemi.