Zobrazení položek podle značky: akademická svoboda

Polské parlamentní volby, jež se uskutečnily 15. října 2023, zaznamenaly od pádu komunismu rekordní účast, a to 74 %. Přestože nejvíce hlasů již potřetí získala vládnoucí PiS, na nadpoloviční většinu potřebnou pro sestavení vlády pravděpodobně dosáhne Občanská koalice v čele s Donaldem Tuskem, bývalým předsedou Evropské rady. Jak tato čerstvá politická změna aktuálně rezonuje s polskou vědeckou komunitou?

Barbara Engelking, polská odbornice na holokaust, ve svém příspěvku k 80. výročí povstání ve varšavském ghettu zpochybnila pomoc, jež poskytovali Poláci Židům během holokaustu. V důsledku zmíněného výroku má tamější vláda v plánu zatrhnout finanční prostředky Institutu filosofie a sociologie Polské akademie věd.

Omezování akademické svobody se stává stále častějším problémem, který je však dlouhodobě „úspěšně" opomíjen. „Demokratické normy, které podporují nezávislost a chrání postavení akademiků, byly narušeny,“ prohlásil v červnu na konferenci německý europoslanec Christian Ehler. Podle něj se jedná se o znepokojivý trend, který je nejsilnější v USA, ale je přítomen také v Evropě.

Japonská vědecká komunita se na konci roku 2020 ocitla v konfliktu s vládou premiéra Jošihide Suga. Poté, co Sugo odmítl jmenovat šest nových členů Japonské národní vědecké rady, tamější vláda začala plánovat významné reformy v této organizaci.

Evropští ministři pro výzkum na konci října 2020 schválili nový dokument, který své signatáře zavazuje k dodržování práv na svobodu vědeckého bádání. Podle nové Bonnské deklarace o svobodě vědeckého výzkumu je svobodný vědecký výzkum klíčovým kamenem pro pokrok a blahobyt Evropy.

Jihoafrická republika je vědeckým lídrem v regionu. Svobodu akademického bádání zde zaručuje ústava z roku 1996. V praxi však vyvstávají pochyby o tom, zda jsou jihoafričtí akademici a vědci natolik svobodní, jak ústava hlásá. Během letošního května a června totiž došlo na tamní akademické půdě ke dvěma zdánlivě nesouvisejícím případům, kdy byly dvě uznávané vědkyně za své názory kritizovány úřady.

Podle nejnovějšího nařízení bude čínská vláda ještě přísněji kontrolovat články, které tamní vědci chtějí zveřejnit o nových objevech, týkajících se aktuální koronavirové pandemie. Omezení přitom dobře ilustruje nebezpečné důsledky vědecké spolupráce s Čínou.

Jedna z předních ruských univerzit Higher School of Economics (HSE) vydala nařízení, které zaměstnancům a studentům univerzity zakazuje účastnit se politických protestů a vyjadřovat se k politické situaci. Mohou tak učinit pouze v případě, že nebudou uvádět svůj titul a příslušnost k instituci. Opět tak vyvstávají obavy o ohrožení akademických svobod v zemi.

Tlak na omezování akademických svobod v Brazílii ze strany vlády krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara se stále stupňuje. Po četných útocích na členy akademické komunity a ostrém krácení rozpočtů veřejných vysokých škol nyní ministerstvo vydalo nařízení, že na zahraniční konference smí vycestovat pouze jeden akademik za instituci.

V Polsku po několika aktuálních incidentech začínají připravovat zákon, jehož cílem je posílit ochranu svobody slova v akademickém prostředí. Polská akademická obec se však nemůže shodnout – jde o ochranu akademických svobod či o podporu radikálně konzervativní rétoriky?