facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Je nezávislost japonské vědy ohrožena?

20. 1. 2021
Je nezávislost japonské vědy ohrožena?

Japonská vědecká komunita se na konci roku 2020 ocitla v konfliktu s vládou premiéra Jošihide Suga. Poté, co Sugo odmítl jmenovat šest nových členů Japonské národní vědecké rady, tamější vláda začala plánovat významné reformy v této organizaci.

Yoshihide Suga announcing new imperial era Reiwa 2 cropped

Jošihide Suga, foto: Wikimedia

Na začátku října 2020 Jošihide Suga, méně než tři týdny poté, co se stal po rezignaci Šinzó Abeho novým japonským premiérem, odmítl jmenovat šest nových vědců do Japonské národní vědecké rady (Science Council of Japan, nihon gakuzyutsu kaigi), která je ekvivalentem národní vědecké akademie. Rozhodnutí bylo nestandardní a vyvolalo vlnu kritiky v médiích i ve vědecké komunitě.

Přestože je Japonská národní rada nominálně podřízena japonské vládě, tradičně se jedná o autonomní vědecký orgán, jehož cílem je reprezentace japonské vědecké komunity. Nabízí také nezávislé expertízy a doporučení politikům k nejrůznějším společenským, vědeckým a enviromentálním problémům. Členy Japonské národní vědecké rady obvykle vybírala k tomu určená komise na základě jejich dosažených akademických úspěchů. Schválení vybraných členů ze strany premiéra pak obvykle bylo pouze formálním aktem. Šest vědců, které nyní premiér Suga odmítl jmenovat, přitom patřilo mezi veřejné kritiky politiky předchozího premiéra Šinzó Abeho, v němž Suga sloužil jako šéf kabinetu.

Historická nezávislost japonské vědy

Nezávislost japonské vědy představuje zásadní historické i politické téma v zemi. Rada byla založena v roce 1949 a nově vzniklý vědecký orgán měl sloužit jako záruka nezávislosti japonské vědy po 2. světové válce. Během tohoto období totiž byla japonská věda úzce spjata s armádou, což vedlo k některým z nejhorších válečných zločinů války v Tichomoří (jako byly například pokusy na lidech v rámci výzkumů jednotky 731). Japonská národní vědecká rada tak v posledních dekádách patřila k významným kritikům militarizace vědy a bránila nezávislost akademického výzkumu před vládním vměšováním. Šest zmíněných vědců veřejně kritizovalo zákon z roku 2015, který dovoluje bojovat japonským jednotkám v zámoří, což představovalo historický obrat v kurzu japonské obranné politiky.

Japonská národní rada proto oficiálně požádala premiéra o vysvětlení a odvolání zamítavého rozhodnutí. Více než 100 vědeckých společností vydalo prohlášení, které kritizuje vládní rozhodnutí. Také Mezinárodní vědecká rada (International Science Council), která reprezentuje přes 200 vědeckých organizací z celého světa, se proti rozhodnutí ohradila . „Implikace tohoto rozhodnutí chápeme jako zásadní pro vědeckou svobodu v Japonsku,“ píše se v oficiálním dopise, který zaslal prezident Mezinárodní vědecké rady Daya Reddy současnému prezidentovi Japonské národní vědecké rady a nositeli Nobelovy ceny za rok 2015 Takaakimu Kadžitovi.

Protože je Japonská národní rada formálně pod správou japonské vlády, nemůže podle tamější legislativy napadnout její rozhodnutí soudně. „Pokud tyto vědce premiér nepotvrdí, protože kritizovali vládu, limituje to jejich aktivity, omezuje to jejich svobodu slova a ovlivňuje akademické svobody,“ řekl agentuře Reuters k rozhodnutí vlády Takaši Oniši, který sloužil jako prezident Japonské národní rady mezi lety 2011–2017. Oniši také odmítl tvrzení konzervativců, že rada má vazby na čínské vědecké skupiny a představuje proto riziko pro japonskou bezpečnost.

Premiér Suga ovšem tvrdí, že rozhodnutí nemá nic společného s kritikou vládních rozhodnutí ze strany šesti vědců. Podle něj bylo rozhodnutí naprosto legitimní, a to i přesto, že odmítl důvody, které k němu vedly . Zdá se však, že premiér Suga plánuje dál zvyšovat tlak na Japonskou národní vědeckou radu. Na začátku prosince 2020 totiž japonská vláda zveřejnila plán na celkovou reformu Rady.

Zefektivnění, nebo odříznutí finančních prostředků?

Sílící konflikt mezi představiteli vlády a zástupci japonské vědecké komunity vyvolal podporu ze strany vládních konzervativců pro výraznou reformu Japonské národní vědecké rady. Vládní strana 9. prosince 2020 zveřejnila zprávu, podle které by se měla Japonská národní vědecká rada transformovat na zcela nezávislou organizaci bez vládního dohledu. To se sice na první pohled podobá právnímu statusu, který mají národní akademie na Západě, v praxi však vládní zpráva nabízí jen taková řešení, která výrazně omezí funkčnost nebo samostatnost Rady.

Přestože nyní je Japonská národní vědecká rada nominálně pod správou vlády, politikové nemohou ovlivňovat způsob, jakým Rada nakládá se svým rozpočtem. Nová podoba Rady by sice nabídla formální nezávislost, vláda by ale kontrolovala, jak nakládá se svými finančními prostředky. Reformovaná Japonská vědecká rada by si musela získávat nezanedbatelnou část svých financí sama. Musela by tak například zpoplatnit svou expertízu a poradenské služby – politici by si díky tomu mohli vybírat, jakými tématy by se rada měla zabývat. Podle nové reformy by musela Rada získávat prostředky na své fungování sama, ovšem jen vládou nařízenými způsoby.

„Prakticky LDP (vládní strana) chce drasticky redukovat rozpočet Japonské národní vědecké rady,“ tvrdí Kaneko Takajama, právník a jeden z členů Rady. Podle návrhu by nové členy měla vládě navrhovat nejen samotná Rada, ale i další nezávislá tělesa. Takový plán by přitom zbavil Radu kontroly nad jmenováním nových členů. Podle informací časopisu Science plánuje vládní LDP začít reformovat Radu velmi rychle. Během letošního roku by měl být na stole formální plán a v roce 2023 by měla Rada fungovat v novém režimu.

Někteří odborníci přitom tvrdí, že navrhované reformy nejsou realistické a představují především politické gesto. Zamítnutí jmenování šesti vědců bez jakéhokoliv vysvětlení a v prosinci zveřejněná zpráva však vzbuzují určité pochyby o tom, do jaké míry je současná japonská vláda ochotná se postavit za dodržování akademických svobod.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Foto: Wikimedia

Zdroj: Science (1, 2), Reuters, The Conversation, Japan Times (1, 2)