Na konci října 2020 byla v rámci ministerské konference k Evropskému výzkumnému prostoru (ERA) v německém Bonnu představena nová deklarace o svobodě vědeckého výzkumu. Deklaraci podepsalo osm přítomných ministrů, přičemž další evropští ministři, kteří byli na konferenci připojeni online, ji přislíbili podepsat v blízké budoucnosti. Bonnská deklarace o svobodě vědeckého výzkumu své signatáře zavazuje k úplné a trvalé svobodě v oblasti výzkumu a bádání a ukládá jednotlivým zemím, aby chránily a dohlížely na dodržování ekonomických svobod. Podle deklarace je svoboda bádání jedním z klíčových principů Evropské unie a je zakotvena v Listině základních práv a svobod Evropské unie. „Svoboda vědeckého výzkumu je univerzálním právem a veřejným statkem,“ píše se v deklaraci.
Kromě toho je legitimita dokumentu zakotvena také v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech OSN, kterou ratifikovalo přes 170 zemí světa.
Podle Bonnské deklarace svoboda vědeckého výzkumu zahrnuje svobodu přicházet s nezávislými vědeckými otázkami, vytvářet teorie, sbírat empirický materiál a využívat smysluplné metody vědeckého výzkumu, stejně jako právo zpochybňovat a testovat dosud získané znalosti. Tyto práva a svobody se přitom podle Deklarace týkají všech akademických disciplín a jsou závazné pro všechny typy vědeckých organizací.
Deklarace také tvrdí, že svoboda výzkumu je založena svobodě myšlení a právech na intelektuální kreativitu, která vyžaduje svobodu a bezpečí konkrétních jednotlivců. Podle nového dokumentu takto zaručené svobody vedou k otevřenosti, výměně, excelenci, internacionalizaci, diverzitě, rovnosti a odpovědnosti a jako takové jsou pilířem každého demokratického zřízení. Nový dokument se tak tvrdě vymezuje vůči perzekuci vědců nebo omezování určitého typu bádání. Jakákoli omezení vědeckého výzkumu na národní i mezinárodní úrovni musí být podle Bonnské deklarace stále v souladu s podstatou vědecké svobody, jak ji tento dokument vymezuje. Akademické svobody přitom omezují svobody ostatních lidí.
Podle německé ministryně pro výzkum Anjy Karliczek si vědecké svobody vynucují nezanedbatelnou míru zodpovědnosti. „Je důležité zajistit, aby byl výzkum prováděn transparentně a byly při něm dodržovány jasné etické principy. Několik mých kolegů již podepsalo Deklaraci osobně, jiní se podíleli pouze virtuálně a v jiných zemí nad obsahem stále probíhá diskuze. Mým cílem je zajistit, aby se všechny členské země EU na konci německého předsednictví zavázaly lépe chránit svobodu výzkumu.“ Německé předsednictví, které podpis nové deklarace iniciovalo, trvá od 1. července 2020 do konce tohoto roku.
„Německé předsednictví v Radě EU si klade za cíl vytvořit odolnou, samostatnou a udržitelnou Evropu. Abychom toho dosáhli, potřebuje dynamický a funkční Evropský výzkumný prostor,“ dodala Karlizcek v rámci konference. Kromě podpisu Bonnské deklarace byla také spuštěna nová kampaň Evropského výzkumného prostoru. Její motto zní: „společně k lepším znalostem“.
V rámci nově podepsané deklarace také přítomní evropští ministři pro vědu a výzkum odsouhlasili připravit efektivnější způsoby a nástroje, které budou monitorovat a chránit vědecké svobody. Podle dokumentu budou signatáři sledovat akademické svobody v rámci evropských vysokých škol a jejich dodržování, které je nutné pro svobodný výzkum. Tlak Německa na dodržování akademických svobod přichází jenom necelý měsíc poté, co Evropský soudní dvůr vydal přelomový rozsudek. Soud posuzoval maďarský zákon, podle nějž na území země nesmí fungovat zahraniční univerzity, které nemají kampus i v domovské zemi. Podle nového rozsudku z října 2020 bylo podle Evropského soudního dvora schválení tohoto zákona v rozporu s evropskou legislativou.
Nový rozsudek i nově podepsaná Bonnská deklarace tak představují poslední kapitolu v dlouhém sporu mezi maďarskou vládou a Středoevropskou univerzitou (CEU). Prestižní Středoevropská univerzita, která až do roku 2018 sídlila v Budapešti, musela právě kvůli zákonu o zahraničních univerzitách zemi opustit a přesunout se do Vídně. Evropská unie přitom byla hojně kritizována za to, že se vůči Maďarsku neohradila dostatečně razantně a nepostavila se za dodržování akademických svobod.
Rozhodnutí Evropského soudního dvora i nová deklarace se zároveň objevují v době, kdy se v Bruselu jedná o tom, že by čerpání dotací a prostředků z EU bylo podmíněno dodržováním evropského práva – a to včetně akademických svobod a svobody výzkumu.
Celá Bonnská deklarace o svobodě vědeckého výzkumu je dostupná zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness (1, 2), University World News, Německé předsednictví v Radě EU
