Studie se zúčastnilo kolem čtyř tisíc vědců, a to nejen z Velké Británie, kde nadace Wellcome sídlí, ale i z dalších států světa. Mimo dotazníkového šetření proběhlo i sto hloubkových rozhovorů. Je to jeden z dosud největších výzkumů zabývajících se spokojeností s akademickou kulturou vůbec.
Většinu vědců práce baví, ale obávají se o její ztrátu
Výzkum přinesl hned několik klíčových zjištění. Jedno z těch hlavních se týkalo spokojenosti s tím, čemu se věnují a na čem pracují. Celkem 84 % uvedlo, že jsou hrdí na to, že jsou součástí výzkumné komunity. Nicméně si pouze 29 % vědců myslí, že svou práci mají jistou, a tudíž se v tomto ohledu cítí bezpečně. V této otázce byli vědci rozděleni do čtyř skupin.
První skupinu tvoří ti, co právě začali svou vědeckou kariéru, do druhé spadají ti, co jsou stále v počátcích své práce. Třetí skupina jsou vědci, kteří jsou momentálně někde uprostřed své kariéry, a nakonec čtvrtou skupinu tvoří vědci, jež z vybraného vzorku respondentů pracují nejdéle. Právě tato poslední skupina byla ve všech odpovědích nejspokojenější – průměrně 60 % dotázaných je spokojeno se svou prací a cítí jistotu, navíc věří i tomu, že budou ve vědeckém prostředí pracovat většinu svého života. Nejméně důvěřiví jsou naopak vědci, kteří spadají do skupiny druhé. U nich dopadly stejné otázky přibližně o polovinu hůře.
Na pracovištích panuje šikana, důležitá je i lékařská pomoc
Otázky týkající se pracovních podmínek, sexuálního obtěžování nebo i stresu a úzkostí dopadly už o poznání hůře. Více než tři čtvrtiny všech dotázaných vědců se shodlo na tom, že vysoká úroveň soutěživosti vytvořila nepříjemné a agresivní pracovní prostředí.
Extrémně vysoké hodnoty vykazuje i oblast sexuálního obtěžování na pracovišti. 61 % vědců bylo svědkem šikany nebo právě sexuálního obtěžování, a dokonce 43 % dotázaných bylo přímo obětí jednoho ze dvou výše uvedených. Jen 37 % vědců se však vyjádřilo tak, že by o takovém zážitku dokázali promluvit. Velkým tématem dnešní doby jsou i deprese a úzkosti, a to platí pochopitelně i v akademickém prostředí. Z průzkumu vyplynulo, že 53 % dotázaných vyhledalo nebo přemýšlelo o vyhledání profesionální lékařské pomoci.
Velké rozdíly panují i v praxi a v dovednostech vědců řídit svůj vlastní tým. Přibližně 80 % vědců má podle průzkumu znalosti a dovednosti na to, aby mohli řídit různorodý tým. Většina ale získává zkušenosti až v přímo v terénu. Průzkum prokázal, že méně než polovina dotázaných se zúčastnila nějakých školení, na kterých by získali nutné informace. Pod hranici 50 % se dostaly i další aktivity – poskytnutí kariérní rady nebo propojení s dalšími výzkumníky mimo oblast své působnosti. O něco více, celkem 55 % výzkumníků dostalo zpětnou vazbu na svou práci.
Současný systém upřednostňuje kvantitu před kvalitou
Kreativita je jedním z nejčastěji zmiňovaných rysů v souvislosti s ideálním výzkumným pracovištěm. Právě ta je však pro 75 % vědců nějakým způsobem potlačována.
Pouze 14 % vědců navíc souhlasilo s tím, že současný systém měření vědeckého výkonu má pozitivní dopady na kulturu výzkumného prostředí. Až 43 % dotázaných je přesvědčeno, že jejich domovská instituce klade větší důraz na výsledky hodnocení než na kvalitu výzkumu samotného. Každý pátý mladý vědec nebo student se navíc cítí pod tlakem ze strany svých nadřízených, aby vyprodukoval očekávané výsledky.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
