„Publish or perish“ („Publikuj nebo zhyň“) - tak zní heslo, jež podle mnohých ovládá akademický svět. Ačkoli je toto motto v posledních několika letech skloňováno čím dál častěji, už v roce 1932 jej poprvé použil Harold Jefferson Coolidge Sr., americký právník a potomek Thomase Jeffersona ve své knize Archibald Cary Coolidge: Life and Letters. Přestože motto původně nebylo vztaženo k akademické sféře, v tomto kontextu se objevilo záhy – už ve stejném desetiletí.
Dnes však heslo bývá ztotožňováno s postupem, jak ve vědecké oblasti uspět. Upřednostnění kvantity na úkor kvality, které plodí nejen zombie vědu vykazující nízkou obsahovou hodnotu a predátorské časopisy, jež jsou spojovány s příjmem poplatků za redakční zpracování a vysokou mírou přijetí, ale i zjevné falzifikáty a práce vykazující plagiátorství, jsou stavem, se kterým se někteří vědečtí pracovníci odmítají smířit.
Zneklidňující monitoring současného stavu
Ke zmíněným vědcům patří i Bernhard Sabel, neuropsycholog z Otto-von-Guericke-Universität Magdeburg. Ten vytvořil provizorní software-detektor, jenž se zaměřuje na společné rysy plagiátů a smyšlených studií, a použil jej k analýze publikovaných článků z roku 2020 zaměřujících se na neurologii, tedy obor Sabelova zaměření. Výsledek jej šokoval.
Po prověření asi 5 000 článků Sabel společně se svými kolegy odhadl, že až 34 % z celkového vzorku bylo pravděpodobně vymyšlených nebo plagiátů. V další oblasti podrobené šetření – medicíně - tato hodnota dosahovala 24 %.
Za nejhříšnější země v tomto směru, tedy státy s nejvyšším podílem RFP (RFP – red-flagged fake publications, výstupy, u nichž je pravděpodobnost plagiátu vysoká), studie pokládají Rusko, Turecko, Čínu, Egypt a Indii. Přičemž v absolutních číslech se na všech RFP podle šetření nejvíce podílí Čína (55 %) následovaná Indií (39 %). „Výsledky jsou skutečně šokující. Je to, jako kdyby Vám někdo řekl, že 30 % toho, co jíte, je toxické,“ okomentoval zjištění Sabel.
Závěr zmíněné studie se shoduje i s daty, k nimž nezávisle dospěl John Carlisle, anesteziolog a člen National Health Service z nemocnice v Torbey, jehož koníček – odhalování morálních poklesků ve vědě – se výrazně projevuje i na práci, jenž odvádí coby redaktor odborného časopisu Anaesthesia.
Carlisle v roce 2017 zahájil tříleté šetření, v rámci kterého chtěl odhalit, kolik klinických studií lze považovat za nevěrohodné, a tudíž i závadné pro další výzkum. Výsledky ukázaly, že 44 % analyzovaných studií obsahovalo alespoň některé chybné údaje: například nemožné statistiky, nesprávné výpočty nebo duplicitní čísla či údaje. John Carlisle nakonec dospěl k hodnotě 26 %. Právě tolik prací obsahovalo problémy, které byly tak rozsáhlé, že dané studii nebylo možné věřit. Carlisle tak usoudil buď proto, že autoři byli zjevně nekompetentní, nebo kvůli tomu, že údaje byly zfalšované.
Paper Mills: nekalé praktiky ve vědě
Obě zmíněné studie navíc poukazují na vzestupný trend závadných vědeckých výstupů. Dramatické zvýšení počtu je pak stále častěji dáváno do souvislosti s existencí a rozšířením tzv. paper mills, tedy specializovaných podniků zaměřujících se na produkci těchto vědeckých obsahů na zakázku.
Kdo však může být klientem takové firmy a jaký může mít důvod k takovému poklesku? Například lékař se na svém pracovišti v souvislosti s povýšením může setkat s tlakem na to, aby publikoval. V momentě, kdy ošetřuje 30 až 40 pacientů denně, však nemusí mít čas ani prostředky na přípravu. Další motivací je pak i vylepšení akademického profilu a zvýšení šance na obdržení výzkumného grantu.
Za období, kdy se paper mills poprvé objevily v hledáčku médií, lze označit rozmezí let 2013–2014. V této době časopis Science publikoval článek China’s Publication Bazaar, jenž dává čtenáři možnost nahlédnout pod pokličku utajované investigativní mise týmu Science, která měla odhalit praktiky prodávání autorství u článků předložených k publikaci. Dále v únoru 2014 vyšel článek deníku Guardian How computer-generated fakes papers are flooding academia, jenž odhalil produkci generovaných falešných prací, které se objevují na vědeckých konferencích. V témže roce také upozornila na problém spojený s paper mills organizace Retraction Watch v článku s názvem Are companies selling fake peer reviews to help papers get published.
V poslední době pak v souvislosti s paper mills znatelně rozvířila vody investigativní práce Anny Abalkina, socioložky z Free University of Berlin. Ta zdokumentovala nadmíru prosperující podnikání jedné paper mill společnosti. Od jejího vzniku v prosinci 2018 analyzovala více než 1000 inzerátů zveřejněných na stránkách 123mi.ru. Na základě požadavků a dalších údajů poté našla bezmála 419 inzerátů, jež korespondovaly s pracemi, které se později objevily v desítkách různých časopisů.
Jiný kraj, jiný mrav
Výzkumná zpráva zaměřující se právě na paper mills od Committee on Publication Ethics (výbor pro etiku publikací - COPE) poukazuje na odlišný přístup zemí k těmto praktikám. V některých státech je navíc motivace k využívání zmíněných služeb malá. Samotné služby dále v podstatě fungují legálně, a někteří autoři tak mají pocit, že spolupráce s paper mills je daní – „nutným zlem“ – za kariérní postup. Podle šetření COPE nejsou sankce za přistižení např. v Asii v oblasti lékařství příliš přísné. Výjimkou jsou pouze nejprestižnější instituce.
V zemích, kde jsou služby paper mills široce dostupné a veřejně propagované, není nákup autorství u vygenerovaných prací tak nepřijatelný, jako je tomu v některých částech světa, kde nejsou tyto společnosti vidět. Někteří gatekeepři (redaktoři, recenzenti) navíc nevěří, že by se výzkumný pracovník uchýlil k tomuto způsobu, a proto nehledí na podezřelé rysy, které podané studie vykazují.
Vše dále komplikuje AI
Kartami v poslední době dále zamíchaly stále používanější generativní nástroje umělé inteligence, včetně chatbotů, jako je populární ChatGPT, a softwarů pro generování obrázků, jež se ve spojení s paper mills přímo podílejí na vzestupu nevěrohodných vědeckých prací.
„Schopnost paper mills generovat stále věrohodnější nezpracovaná data bude s umělou inteligencí jen raketově narůstat,“ okomentovala produkci paper mills Jennifer Byrne, molekulární bioložka a výzkumnice v oblasti publikační integrity na New South Wales Health Pathology a University of Sydney v Austrálii.
Situaci nevidí pozitivně ani Jana Christopher, analytička pro integritu obrazových dat ve vydavatelství FEBS Press v německém Heidelbergu: „Viděla jsem falešné mikroskopické snímky, které byly vygenerovány umělou inteligencí. Je problém prokázat se stoprocentní jistotou, že snímky skutečně stvořila AI.“
Plány spojené s obranou před paper mills
Od roku 2020 spolupracuje Association of Scientific, Technical and Medical Publishers (Mezinárodní asociace vědeckých, technických a lékařských nakladatelů - STM) - globální obchodní sdružení se sídlem v nizozemském Haagu, které je zřízeno ve prospěch vydavatelů vědeckých, technických, lékařských a odborných publikací – s nakladatelskými společnostmi na vývoji společných standardů pro software, jenž dokáže odhalit potenciální problémy nejen s textovým obsahem, ale i se snímky během recenzního řízení. V prosinci 2021 asociace STM oznámila, že vyvíjí STM Integrity Hub, který bude poskytovat nástroje umožňující editorům vydavatelství kontrolovat předložené články z hlediska problémů s integritou výzkumu. Mezi společnosti zapojené do této iniciativy aktuálně patří BMJ, Elsevier, Frontiers, IOP Publishing, JAMA Network, Sage Publishing, Taylor & Francis, Wiley a Springer Natur.
Sabina Alamo, ředitelka pro etiku a integritu vydavatelství Taylor & Francis v Abingdonu ve Velké Británii říká, že podezření týkající se případů spojených s paper mills tvoří přibližně polovinu všech etických prohřešků, které vydavatelství aktuálně řeší. Její tým navíc od roku 2019 do roku 2022 zaznamenal více než desetinásobný nárůst počtu eticky sporných případů. „Problém je významný nejen kvůli objemu, ale také proto, že existují různé typy paper mills a všechny jsou velmi přizpůsobivé. Takže vyšetřování problémů ve znamení neustálé změny představuje velkou výzvu,“ okomentovala situaci Alamo.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroje: medRxiv, Anaesthesia, Science (1, 2, 3), Retraction Watch, Nature (1, 2, 3, 4, 5), COPE paper mills research report, NCBI, Guardian
