facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Krize důvěry ve vědu a černá skříňka vědeckého procesu

23. 8. 2019
Krize důvěry ve vědu a černá skříňka vědeckého procesu

V médiích se často diskutuje o krizi důvěry ve vědeckou expertízu. Udává se řada příkladů - rozmach nedůvěry k očkování, odmítání klimatické změny i fake news. Nový výzkum Pew Research Center ale naznačuje, že problém spočívá i v tom, že veřejnost není přesvědčena o integritě vědeckého procesu a odpovědnosti jednotlivých výzkumníků.

pexels photo 1780432

Když Michal Gove, současný místopředseda britské vlády a významný politik Konzervativní strany, v roce 2016 řekl v diskuzi o brexitu, že Britové už měli dost expertů z organizací se zkratkami v názvu, dostal se jeho výrok na titulky předních deníků. Kontroverzní výrok se ovšem i po třech letech dotýká palčivého problému současné společnosti. Skutečně mají dnes lidé dost vědců a jejich expertíz? A jak k tomu došlo?

Konzervativní americký politolog z Harvardu Tim Nichols to nazývá smrtí odbornosti. Jeho stejnojmenná kniha, která se snaží objasnit, proč Spojené státy přestaly věřit svým expertům, se stala bestsellerem. Podle Nicholse je na vině internet. Nezadržitelné šíření informací po webové síti, které nikdo neprověřuje, a jejich obrovská dostupnost, se podle něj stávají symptomem doby. Problém má ale podle jeho názoru ještě hlubší příčiny. „Žijeme v éře globálního narcismu,“ řekl Nichols v květnu tohoto roku v rozhovoru pro server iRozhlas.cz. Na internetu si vyhledáváme jen ty informace, které jsou nám příjemné, a odmítáme si připustit, že by někdo mohl něco vědět lépe. Je tomu ale skutečně tak?

Některé studie naznačují, že krize důvěry ve vědu je sama o sobě částečně dílem médií, které o takové krizi stále referují. Jiné výzkumy si sice všímají, že krize důvěry ve vědu existuje, ale je podle jejich autorů způsobená nikoliv konkrétními problémy ve vědecké praxi či vědeckými skandály, ale proměnou toho, jak společnost a politikové vědě rozumí. Z vědy, která měla být klíčovým nástrojem osvobození a zlepšení života celého lidstva, se stal instrument růstu, který pohání národní ekonomiky.

S velkou zásobou relevantních dat o důvěře ve vědeckou expertízu aktuálně přišlo Pew Research Center, přední světová výzkumná organizace, která se se zabývá studiem veřejného mínění. Ta na začátku srpna 2019 zveřejnila výsledky studie, která za zabývala důvěrou Američanů ve své vědecké kapacity. V ní se dotazovala reprezentativního vzorku 4 464 lidí.

Výzkum ukázal, že veřejnost obecně věří vědcům relativně dost (až 86 % se vyjádřilo, že vědcům hodně nebo poměrně věří). Tento výsledek je přitom v zemi srovnatelný s důvěrou v armádu a přesahuje důvěru v média, byznys i politiky. Zajímavé ale je, že řada Američanů má rozdílný názor na to, jakou roli by měla věda a vědecká fakta hrát v procesu politického rozhodování. Zatímco demokraté mají pevnější důvěru ve vědce, a až 73 % z nich se domnívá, že by vědci měli hrát aktivní roli v politických debatách, které jsou s vědeckými tématy spojeny. Naopak většina republikánů (53 %) je přesvědčena, že vědci by se měli zabývat vědou a politickým debatám se vyhnout. Podobné rozdíly mezi politickými tábory lze vysledovat i dál. Zatímco 62 % demokratických voličů je přesvědčena, že vědecký úsudek je založen pouze na faktech, 55 % republikánských voličů je přesvědčeno, že vědecký úsudek může být stejně zaujatý jako jakýkoliv jiný. Nezanedbatelná je i tendence, že Američané spíše věří praktikům, jako jsou praktičtí lékaři či nutriční terapeuti, než výzkumníkům ve stejných oborech.

Na vztah mezi vědou a průmyslem v souvislosti s důvěrou ve vědeckou expertízu poukazuje i výzkum Pew Research Center. Podle výsledku jsou pouze dva z deseti Američanů přesvědčeni, že vědci jsou upřímní ohledně svého potenciálního konfliktu zájmů, který vyplývá z jejich spolupráce s průmyslem. Peníze z průmyslu tak představují pro důvěryhodnost vědeckého výzkumu nemalý problém.

Etika a integrita se zdá být z pohledu americké veřejnosti ústředním problémem vědy: respondenti například nebyli přesvědčeni, že by na sebe vědci dostatečně brali břemeno odpovědnosti za špatné výsledky své práce. Nemyslí si také, že by vědci byli za profesionální prohřešky dostatečně trestáni. Výzkum také ukazuje, že Američané si myslí, že jejich důvěru ve výsledky vědecké práce pozitivně ovlivnily především dvě věci: prověřování nezávislými komisemi a otevřený přístup k datům.

Zatímco se lék na krizi důvěry ve vědu často hledá v lepší komunikaci vědeckých poznatků veřejnosti, výsledky Pew Research Center zdůrazňují ještě jiný aspekt. Nejde jen o to, že by vědci málo komunikovali výsledky svých výzkumů, nebo že by společnost nějak dramaticky přestala uznávat vědeckou expertízu jako takovou. Spíše se zdá, že lidé nejsou přesvědčeni, že vědecký výzkum funguje eticky a neznají nebo nedůvěřují integritě postupu vědecké práce. Kromě lepší komunikace vědeckých výsledků je třeba začít otevřeně hovořit i o samotném procesu vědecké práce. Otevřít veřejnosti onu pomyslnou černou skříňku toho, jak vědecké expertízy vznikají, a objasnit, proč by jim lidé měli důvěřovat.

Pregnantně se v tomto smyslu k tématu vyjádřila i ředitelka britské UK Science Council Belinda Phipps. Podle ní současný systém málo dohlíží na integritu vědecké práce. I když se prokáže, že vědci manipulovali nebo falšovali výsledky svých výzkumů, žádný dramatický postih je prý nečeká. Vědci by podle jejího názoru měli skládat ekvivalent Hippokratovy přísahy, taková je totiž podle ní jejich společenská odpovědnost. 

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Pew Research Center, The New Yorker, The Guardian, Scientific American, The Australian