Zobrazení položek podle značky: důvěra ve vědu

Konspirační teorie nejsou jen vděčným mediálním tématem, ale také předmětem zájmu Jana A. Kozáka, zakladatele badatelské skupiny Konspiritualita, se kterým jsme si povídali mezi sálajícím krbem a knihovnou plnou mytologické literatury. Jak se k výzkumu takových fenoménů člověk dostane? S jakými obtížemi se v rámci své kariéry potýkají juniorní humanitní vědci?

Nový pohled na otázku, jak aktuálně Američané nahlížejí na oblast vědy ve své vlasti, poskytl průzkum American Trends Panel (ATP) z dílny Pew Research Center. Ukazuje, že důvěra ve vědecké poznatky je silně ovlivněna volebními preferencemi, a nikoliv například vzděláním.

Věda, výzkum a inovace by měly sloužit jako katalyzátory rozvoje společnosti. To si žádá velké množství prostředků z veřejných financí. Veřejnost přitom často neví, co vědci skutečně dělají, proč to dělají a co z toho bude mít. Pandemie koronaviru přinesla impuls k tomu vztah mezi vědeckou komunitou a veřejností dále zkoumat.

Pátý ročník celosvětového průzkumu zaměřeného na vnímání vědy ukazuje, že lidé jsou po pandemii stále častěji přesvědčení, že věda je pro jejich život velmi důležitá. Chtějí také, aby věda řešila konkrétní problémy, jako jsou dopady klimatických změn, kvalita ovzduší nebo přístup ke kvalitní zdravotní péči.

Vědecká komunita se v poslední době snaží lépe porozumět tomu, co stojí za poklesem důvěry široké veřejnosti ve vědu. Samotná důvěra ve vědecké autority ale problémem není. Ten představuje zlehčování vědeckých doporučení, jakým je například nedodržování pokynů pro prevenci nemoci covid-19 nebo podceňování problematiky změny klimatu. Lze tuto důvěru nabýt zpět?

S postupující očkovací kampaní v České republice i zahraničí sílí i protestní antivědecká hnutí. Jejich kořeny ale ukazují na to, že nejsou nebezpečná jenom v kontextu ochrany veřejného zdraví, ale že mají také potenciál destabilizovat západní demokracii.

Nový výzkum ukazuje, že americká věda se těší velké důvěře veřejnosti, jedné z nejvyšších od roku 1974. Magazín Scientific American ale přidává podtitulek: Tak proč se tak nechováme? Vypadá to, že i když si lidé přínosu vědy váží, v některých postojích dávají za pravdu spíš vládě. V případě USA to znamená velký problém, protože se zdá, že tamní vláda vědecké poznatky neuznává.

Zatímco světová vědecká komunita usilovně hledá různá řešení současné globální pandemie viru Covid-19, „fake news“ na sociálních sítích divoce bují. Aktuální krize ale možná pomůže posílit důvěru veřejnosti ve vědecké poznatky.

I když jsou technologie již běžnou součástí moderní společnosti, naše důvěra v ně není bezmezná. To alespoň vyplývá z aktuálního průzkumu společnost 3M. Většina lidí by podle něj tak stále upřednostnila běžný automobil před autonomně řízeným. V čem se naopak většina lidí shodne, je fascinace vesmírnou turistikou.

V médiích se často diskutuje o krizi důvěry ve vědeckou expertízu. Udává se řada příkladů - rozmach nedůvěry k očkování, odmítání klimatické změny i fake news. Nový výzkum Pew Research Center ale naznačuje, že problém spočívá i v tom, že veřejnost není přesvědčena o integritě vědeckého procesu a odpovědnosti jednotlivých výzkumníků.