facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Podle nového průzkumu lidé chtějí, aby věda řešila klimatickou krizi a zdravotnictví

1. 6. 2022
Podle nového průzkumu lidé chtějí, aby věda řešila klimatickou krizi a zdravotnictví

Pátý ročník celosvětového průzkumu zaměřeného na vnímání vědy ukazuje, že lidé jsou po pandemii stále častěji přesvědčení, že věda je pro jejich život velmi důležitá. Chtějí také, aby věda řešila konkrétní problémy, jako jsou dopady klimatických změn, kvalita ovzduší nebo přístup ke kvalitní zdravotní péči.

louis reed pwcKF7L4 no unsplash 1

Vyšlo již páté vydání každoročního průzkumu společnosti 3M a Ipsos, který se zaměřuje na důvěru ve vědu. Mezinárodní průzkum s názvem State of Science Index mapuje situaci v 17 zemích světa (USA, Kanada, Velká Británie, Německo, Polsko, Brazílie, Mexiko, Japonsko, Singapur, Jižní Korea, Čína, Indie, Francie, Spojené arabské emiráty, Itálie, Kolumbie a Austrálie). Letos se ptal více než 1000 respondentů.

Lidé si uvědomují nebezpečí dezinformací

Výsledky ukazují, že lidé mají stále velmi vysokou důvěru ve vědu – vědě důvěřuje 90 % mladší generace a 89 % starší. Mladší generace ale častěji tvrdí, že věda je pro jejich každodenní život velmi důležitá.

Lidé na celém světě si podle nového průzkumu také dobře uvědomují, že na sociálních sítích (85 %) i v tradičních médiích (72 %) jsou rozšířené dezinformace, a to bez ohledu na téma. Ačkoli 90 % dotázaných lidí tvrdí, že vědě důvěřuje, a 86 % důvěřuje vědcům, záleží na tom, kde se o vědě dozvídají – v tradičních zprávách věří vědeckým faktům 75 % dotázaných, na sociálních sítích pouze 44 %. Zároveň také lehce stoupl počet skeptiků. Procento lidí, kteří vyjadřovali skepsi k vědeckým objevům, stouplo od roku 2021 (27 %) na 29 % v roce 2022. To je ale výsledek srovnatelný s rokem 2018.

Pro vědu je relativně pozitivní zprávou to, že 83 % respondentů chce od vědců slyšet víc o jejich práci – to otevírá příležitost pro jejich přímou komunikaci na tradičních mediálních platformách i prostřednictvím sociálních sítí. Většina respondentů si také uvědomuje nebezpečí krize důvěru ve vědu. Pokud lidé budou méně věřit vědě, podle respondentů to přinese více krizí v oblasti veřejného zdraví (61 %), větší rozdělení společnosti (57 %) nebo zvýšení závažnosti dopadů změny klimatu (53 %).

Navzdory těmto obavám považuje o něco více než polovina respondentů (52 %) vědu za velmi důležitou pro svůj každodenní život. To je přitom od roku 2018 nárůst o osm procent. Se zvyšujícím se číslem do značné míry souvisí i zkušenost s globální pandemií. Průzkum také ukázal, že lidé chtějí, aby věda prioritně řešila klíčová témata, jako jsou dopady klimatických změn (58 %), zásobování čistou vodouhygienické podmínky (56 %), kvalitu ovzduší (55 %) a rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči (54 %).

S větší mírou výskytu dezinformací se potýká i Česká republika. Z výsledků studie Zpravodajství v digitálním věku 2020, části na které již druhým rokem spolupracoval Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere, vyplývá, že počet lidí, kteří se již setkali s dezinformacemi a fake news, stále roste. S obsahem, který považovali za fake news nebo za dezinformaci, se již někdy setkalo 66 % české internetové veřejnosti. To je přitom o 11 % víc, než ukázal výzkum v roce 2019.

Výzkum rovněž ukázal zajímavé generační rozdíly. Mladí lidé se více obávají masivního šíření dezinformací (62 % versus 54 %, což je průměrná hodnota v populaci). Možná i proto je pro ně ve srovnání se starší generací přijatelnější určitá autocenzura sociálních sítí jako nahlašování nevhodných příspěvků druhými uživateli nebo mazání nevhodných příspěvků a blokování profilů na Facebooku.

SOSI 1

Zdroj: 3M

Téma pro vědu: změna klimatu a zdravotní péče

Změna klimatu se v průzkumu ukázala jako velké téma. Výrazná většina respondentů průzkumu se obává, že oni nebo jejich blízcí mohou být v budoucnu vysídleni z místa, kde žijí, kvůli extrémnímu počasí souvisejícímu se změnou klimatu (79 %). V drtivé většině také uvádějí, že se dnes více než před rokem obávají změny klimatu (74 %), zesilujících přírodních katastrof (74 %), znečištění oceánů plasty (73 %) a znečištění ovzduší (71 %). Za řešení ekologických problémů považují respondenti investice do inovací, které zmírňují dopady změny klimatu (47 %).

Dalším tématem, který by měla věda podle respondentů průzkumu řešit, je zdravotní péče. Zlepšení přístupu ke kvalitní zdravotní péči je prioritou číslo jedna pro většinu dotazovaných zemí (13 z 16). Mezi hlavní opatření, která by podle lidí měly státy upřednostňovat, patří spolupráce se zdravotnickým průmyslem a dalšími subjekty na zlepšení kvality péče (50 %) a spolupráce při řešení základních příčin zdravotních problémů v komunitách s nedostatečnou péčí (47 %). Totéž platí pro pokroky týkající se sociální spravedlnosti a změn, které by podle lidí měla společnost v příštích pěti letech upřednostnit: zajištění rovného přístupu ke kvalitní zdravotní péči (78 %) a řešení netradičních základních příčin zdravotních problémů v rámci nedostatečně obsluhovaných a zastoupených komunit (69 %).

Celkově se respondenti domnívají, že kromě současné pandemie by se věda měla prioritně zabývat léky na chronické nemoci (62 %), léčbou rakoviny (57 %), vakcínami proti budoucím pandemiím (50 %), řešením problémů duševního a emocionálního zdraví (50 %) a řešením základních příčin/sociálních faktorů zdravotních problémů (46 %).

SOSI 2

Zdroj: 3M

Bariéry v přírodovědném a technickém vzdělání se zvětšují

Průzkum také ukázal, že se po celém světě zvyšuje množství překážek, které brání kvalitnímu vzdělání v oblasti STEM (Science, technology, engineering a mathematics). Ve 13 ze 17 zkoumaných zemí došlo k meziročnímu nárůstu procenta lidí, kteří uvedli, že vnímají překážky ve vzdělávání v oblasti přírodních věd. V Číně činil meziroční nárůst 12 %, u Francie 9 %, u Polska 8 % a u Itálie 8 %.

Za největší překážky respondenti označují přístup k vědě (76 %), cenovou dostupnost (47 %), konkurenční osobní priority (37 %) a předsudky či předpojatost vůči ženám nebo menšinám (33 %). Zatímco 87 % lidí považuje za důležité zvýšit rozmanitost a inkluzi v přírodních vědách, tak většina respondentů (71 %) uvádí, že nedostatečně zastoupené menšiny často nemají rovný přístup ke vzdělání v oblasti přírodních věd.

Výsledky celého průzkumu je možné si prohlédnout zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: 3M