Zobrazení položek podle značky: věda a politka
Vláda schválila navýšení rozpočtu pro vědu a výzkum na 43,3 miliard. Jde o první nárůst za dva roky
Na středečním jednání vláda schválila navýšení rozpočtu na vědu a výzkum ve výši 3,1 mld., což představuje meziroční nárůst o 8 %. Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek tak podle svého vyjádření dosáhl jednoho ze svých hlavních cílů, které si vytyčil při nástupu do funkce.
Evropská komise hledá 15 vynikajících komunikátorů z různých vědních oborů s originálními výzkumnými tématy, novými nápady a objevy spojujícími vědu s tvorbou politiky.
Americká vědecká komunita je znepokojena tím, že Bidenova administrativa, ve snaze ochránit vědecké zaměstnance federálních agentur před přílišným politickým tlakem, navrhuje opatření, která by jí však do značné míry mohla zabránit veřejně diskutovat o výzkumu, na kterém se podílí.
S podporou vědy to jde z kopce. Bude hůř?
S finanční podporou vědy (VaV) ze státního rozpočtu (SR) to jde v Česku od roku 2020 z kopce. A výhled je ještě horší. Intenzita výdajů, tedy podíl výdajů na VaV ze SR na HDP, totiž z 0,64 % v roce 2020 plynule doklesala na letošních 0,54 %. Pokud by to pokračovalo podle aktuálně platného střednědobého rozpočtového výhledu, v roce 2026 bychom se propadli až na 0,49 %.
Prezidenti a věda
Asi nejvýznamnější pravomocí prezidenta České republiky je jmenování nových profesorek a profesorů, případně také rektorek či rektorů. Další pravomocí, která se může dotknout zejména popularizace vědy, je udělování či propůjčování státních vyznamenání. Jaký je vztah bývalých prezidentů k bádání či vysokému školství a jaké názory na vědu mají kandidáti na prezidenta, kteří postoupili do druhého kola?
V pátek 7. ledna zveřejnila vláda České republiky své programové prohlášení. Oproti předchozím obdobím zde má svou samostatnou kapitolu oblast vědy a výzkumu, která se řadí k jednoznačným prioritám této vlády.
Nový výzkum ukazuje, že americká věda se těší velké důvěře veřejnosti, jedné z nejvyšších od roku 1974. Magazín Scientific American ale přidává podtitulek: Tak proč se tak nechováme? Vypadá to, že i když si lidé přínosu vědy váží, v některých postojích dávají za pravdu spíš vládě. V případě USA to znamená velký problém, protože se zdá, že tamní vláda vědecké poznatky neuznává.
Po letech strávených ve Spojených státech se biochemik Zdeněk Hostomský v roce 2012 vrátil do Česka, aby se stal ředitelem jednoho z nejúspěšnějších tuzemských vědeckých ústavů. Nyní, nedlouho před koncem druhého funkčního období, ohlásil kandidaturu do Senátu. Co ho k tomu vedlo a jaké problémy by chtěl z této pozice zlepšit?
Jak uplatnit vědecké znalosti v politice?
Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) vydalo ve spolupráci s nakladatelstvím Elsevier publikaci Science for Policy Handbook. Vědcům a výzkumným organizacím v ní poskytuje návod, jak dosáhnout toho, aby se jejich znalosti a výstupy práce staly součástí procesu tvorby zodpovědné politiky.
Politika skrytá za vědou
Pandemie koronaviru přinesla neočekávanou příležitost, která veřejnosti jasně ukázala, jak důležitou roli hraje věda při rozhodování o účinných krizových opatřeních. Nový ředitel evropského Společného výzkumného střediska Stephen Quest však varuje před prezentováním politických rozhodnutí jako vědeckých.
- Začátek
- Předchozí
- 1
- 2
- Následující
- Konec