Zobrazení položek podle značky: politika

Pavel Šaradín je spoluautorem publikace Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland, která vyšla v prestižním nakladatelství Palgrave/Macmilan. Uceleně srovnáná lokální politiku a její inovační nástroje v zemích střední Evropy. Co ze srovnání vyplynulo?

V erdoganovském Turecku narůstají zásahy vlády do učebních osnov i akademických svobod. V ohnisku těchto snah se ocitá i Darwinova evoluční teorie, která rozporuje křesťanský a islámský kreacionismus, ale také souvisí s postupným odklonem od sekulární povahy Turecka, jak ji definoval prezident zakladatel Mustafa Kemal Atatürk.

Asi nejvýznamnější pravomocí prezidenta České republiky je jmenování nových profesorek a profesorů, případně také rektorek či rektorů. Další pravomocí, která se může dotknout zejména popularizace vědy, je udělování či propůjčování státních vyznamenání. Jaký je vztah bývalých prezidentů k bádání či vysokému školství a jaké názory na vědu mají kandidáti na prezidenta, kteří postoupili do druhého kola?

Těsná porážka dosavadní brazilské hlavy státu Jaira Bolsonara znamená podle vědců a badatelů počátek pomalého a strastiplného procesu oživení brazilské vědy. Ani v příštím roce, kdy proběhne inaugurace nového prezidenta, se však tamější sektor nevyhne ekonomickým problémům.

V moderní státní správě se stále více uplatňují nové technologie, digitální systémy a prvky umělé inteligence, pro které je potřeba vyškolit dostatek kvalifikovaných odborníků. Americká administrativa si tento fenomén uvědomuje, a proto volá po zvýšení počtu absolventů adekvátně zaměřených oborů.

Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) vydalo ve spolupráci s nakladatelstvím Elsevier publikaci Science for Policy Handbook. Vědcům a výzkumným organizacím v ní poskytuje návod, jak dosáhnout toho, aby se jejich znalosti a výstupy práce staly součástí procesu tvorby zodpovědné politiky.

Spravovat výzkumné centrum jako ne-vědec je podle něj výhoda. Považuje se za profesionálního manažera, věnuje se však i politice. Jak se Jiřímu Nantlovi řídil CEITEC MU během pandemie koronaviru? Jak si podle něj počínaly Ministerstvo školství a vládní RVVI? A jaká je jeho vize rozvoje inovací v Jihomoravském kraji? Nejen o tom se dočtete v následujícím rozhovoru.

Řada vědců se po zvolení Donalda Trumpa 45. prezidentem Spojených států amerických obávala, že jeho kabinet významným způsobem poznamená americkou vědu. Přestože některé katastrofické scénáře se nenaplnily, někteří vědci čelí problémům – zejména ti, kteří se zabývají výzkumem klimatické změny.

Větší propojení vědecké práce s procesem tvorby politik by společnosti pomohlo. To si alespoň myslí podstatná část odborníků. Je třeba naučit vědce lépe komunikovat s tvůrci politik a také pro ně tuto práci zatraktivnit. Zapojit by se měli i mladí vědci.

Na univerzitní půdě se Karel Rais, v letech 2006 až 2014 rektor Vysokého učení technického v Brně, dlouhodobě věnuje strategickému řízení firem a aplikaci modelů umělé inteligence v oblasti řízení. Na tuto oblast se zaměřuje rovněž společnost Eko-Konzulta, v níž je společníkem.