Prakticky každý vědec či vědkyně je zároveň autorem či spoluautorem nějaké vědecké práce nebo výzkumného výsledku – ať už jde o článek, patent, data set či inovativní postup nebo novou metodiku. Co když ale existuje celá řada vědců nebo vědkyň se stejným nebo podobným jménem? Běžnou situací také je, že se jméno autora či autorky uvádí u různých nakladatelů a v jednotlivých systémech v odlišném tvaru. A může se i stát, že vědec nebo vědkyně v průběhu své kariéry změní jméno. Jak pak správně najít a přiřadit všechny výsledky dané výzkumnici či výzkumníkovi?
Se všemi těmito situacemi může pomoci využití ORCID, tzv. perzistentního identifikátoru, který jednoznačně a trvale spojí autory s konkrétními výsledky vědecké práce. Tento identifikátor má podobu unikátního kódu, který vždy odkazuje na profil konkrétního člověka.
Služba ORCID (Open Researcher and Contributor IDentifier), která je pro individuální vědce a vědkyně dostupná zcela zdarma, funguje jako osobní kariérní profil, do nějž si zájemce nejenže může zadat vlastní CV, ale také své publikace, ocenění, granty či další výsledky své práce, které chce jednoznačně spojit se svým jménem. Každý uživatel má následně nad svým ORCID profilem stoprocentní kontrolu, která umožňuje snadnou aktualizaci, nastavení viditelnosti jednotlivých údajů či potřebné úpravy. A při správném nastavení zabere udržování ORCID profilu minimum času.
„ORCID je ideální osobní identifikátor, který umožňuje agregaci informací o výstupech nezávisle na institucích a zemích, kde člověk působí,“ vysvětluje Marek Cebecauer, výzkumník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. „Před pár lety jsme tady měli ResearcherID a podobné identifikátory od komerčních subjektů, ale ty neměly povahu mezinárodně uznávané entity. Identifikace autora je dlouhodobý problém. Všichni jsme již narazili na autory se jmény typu X. Ng, Y. Chang nebo W. Wu a je těžké poznat o koho tady jde. Ale nemusíme chodit tak daleko, lidí se jménem Petr Novák je také spousta,“ říká Cebecauer.
„Dohledávání výsledků práce znesnadňuje také změna institucí, na kterých člověk působí. Změna prostředí je přitom ve vědě spíše pozitivum nežli něco, s čím má mít člověk problémy a vyhýbat se tomu. Striktní používání ORCID pro všechny vědecké výstupy je jedinou cestou, jak najít všechny informace o výsledcích výzkumné práce bez složitého dohledávání,“ dodává Marek Cebecauer.
Také Eva Jablonská, vědkyně z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha zdůrazňuje praktické výhody využívání osobního profilu: „Pokud má vědec ORCID, zjednodušuje to například i zadávání spoluautorů do systému při podávání článků.“
Jakub Harašta z Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity k tomu dodává: “Největší přednost ORCID spatřuji určitě ve zjednodušení komunikace navenek. Masarykova univerzita má skvělý systém pro evidenci publikací, ale komunikace mimo organizaci nebo ČR je s ním problematická. ORCID v tomto smyslu usnadňuje předávání informací nejen o publikační činnosti dále.“
Snížení administrativy i větší přehlednost
Využívání ORCID ovšem neznamená jen to, že se vědci a vědkyně nemusí obávat důsledků změny jména či změny domovské instituce, ale může také významně pomoci například při vyplňování přihlášek do grantových soutěží, navázání spolupráce a zviditelnění jejich úspěchů.
Místo toho, aby bylo nutné zpracovávat profil hlavního řešitele či přidávat vhodně aktualizovaný životopis dalších spolupracovníků, stačí zadat osobní identifikátor ORCID, tedy onen unikátní šestnáctimístný kód. Z něj si již elektronické systémy převezmou potřebné informace o profesním profilu výzkumníků samy.
Využití perzistentních identifikátorů je podporováno také ze strany Evropské komise. V současném rámcovém programu Horizont Evropa na podporu výzkumu, vývoje a inovací je využívání perzistentních identifikátorů již standardem. Využívá ho ale i řada dalších zahraničních grantových agentur.
Miroslav Kolíbal z Vysokého učení technického v Brně popisuje svou zkušenost s perzistentními identifikátory: „ORCID zavedlo VUT jako povinný identifikátor pro akademické pracovníky, včetně Ph. D. studentů. Přestože jsme tuto povinnost nejdříve chápali jako zbytečnou, ukázala se jako užitečná. V dnešní době je ORCID často vyžadován při zasílání manuskriptů do časopisů, takže i kdyby univerzita nechtěla, měl bych ho stejně. Jeho hlavní funkce je zřejmá – umožňuje jednoznačně, bez nutnosti aplikovat různé filtry, spojit výzkumníka s publikační činností.“ Na VUT v Brně mají také tamější akademici a akademičky možnost zapnout funkci synchronizace s interním systém univerzity.
Také Česká republika podporuje široké využití perzistentního identifikátoru ORCID iD. Na začátku června 2023 při Národní technické knihovně vzniklo Národní centrum ORCID, které má za úkol podporovat české instituce při zavádění a využívání rozšířených funkcí ORCID a to tak, aby svým vědcům a výzkumníkům zprostředkovali maximum dostupných služeb a zjednodušili administrativní práci.
Jak si ORCID iD a profil založit?
Založení ORCID iD a souvisejícího profilu a jeho následná správa zabere uživatelům minimum času. Pokud vědec či vědkyně dosud ORCID profil založený nemají, získají jej buď rychlou registrací na stránkách ORCID, nebo během prvního přihlášení na webu orcid.org prostřednictvím své domovské instituce.
V profilu je následně možné přidat informace o svém zaměstnání, vzdělání, vědecké činnosti, ať už jde o členství v odborných organizacích nebo komisích, či další profesní aktivity. Samozřejmostí jsou také informace o publikacích, získaných ocenění, grantech nebo například o účasti na různých výzkumných projektech.
Uživatelé si také vždy mohou volit, jaké údaje budou veřejně viditelné a jaké nikoliv. Pokud navíc domovská instituce spolupracuje s ORCID (je členem Národního centra ORCID), lze jí v profilu povolit, aby údaje o publikační činnosti zaznamenávala sama.
A co radí současní uživatelé ORCID ostatním?
„Už jsem zmiňoval používání ORCID v publikacích k jednoznačné identifikaci,“ říká Marek Cebecauer. „To však platí i o jiných vědeckých výstupech, včetně zveřejňování prezentací, datasetů nebo softwarů v repozitářích.“
Miroslav Kolíbal zase doporučuje následující: „Vyplatí se mít ORCID propojený s účty u vydavatelských společností, neboť potom se seznam publikací obnovuje automaticky. To stejné platí i pro recenzování, neboť ORCID je propojený s původním webem Publons, kde se recenze dají anonymně vykazovat. To může zjednodušit přípravu životopisů pro grantové žádosti, neboť odpadá nutnost vést si vlastní záznamy.“
„Přes ORCID se přihlašuji do systémů Editorial Manager při podávání článků, čímž automaticky dojde k propojení a identifikaci,“ dodává Eva Jablonská. „Snažím se také sdružovat na svém profilu ORCID všechny další ID, jako je například ResearcherID, Scopus Author ID, Loop profile.“
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Text vznikl ve spolupráci s Národní technickou knihovnou.
