Zobrazení položek podle značky: astronomie

Když v pondělí 7. října z kosmodromu na mysu Canaveral v USA vzlétala raketa Falcon 9, nesla na palubě misi Evropské kosmické agentury Hera včetně dvojice doprovodných cubesatů. Start s napětím sledoval i nejeden český vědecký tým – na zpřesňování dat pro misi a softwaru pro jeden z cubesatů se totiž podílí i Češi. 

Hvězdy se závojem představují jednu z dosud nevyřešených záhad hvězdné astrofyziky. Ve svém výzkumu se jimi celý život zabývá astrofyzik Petr Harmanec z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který vedl projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) zaměřený na zkoumání jejich jasnosti.

Projekt prvního českého vesmírného dalekohledu QUVIK, jehož vědeckou část budou řídit astrofyzici z Masarykovy univerzity, dostal zelenou. Odborníci z Ministerstva dopravy ČR a Evropské kosmické agentury (ESA) vybrali ze sedmi špičkových českých vesmírných projektů dva. Projekt povede Výzkumný a zkušební letecký ústav.

Přesvědčivý důkaz existence supermasivních černých dvojděr v aktivních galaktických jádrech přinesl mezinárodní výzkumný tým, jehož součastí byl i astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky studie, která zpracovávala data získaná největšími radioteleskopy na světě, byly nedávno prezentovány v prestižním odborném časopise The Astrophysical Journal.

Asteroidy. Veřejností obávané, pro vědu nedocenitelné. Podávají důkazy o formování Sluneční soustavy, podílely se na utváření života na Zemi a v budoucnosti nám nejspíš pomohou při dobývání vesmíru. Každý rok slaví 30. června svůj svátek – Mezinárodní den asteroidů. Datum vyhlásila OSN poprvé před osmi lety a není stanoveno náhodně.

Viditelné světlo ze zdroje vzdáleného od Země 10 miliard světelných let se podařilo zachytit v noci z 19. na 20. června 2021 třem dalekohledům. Dva z nich provozují české instituce, jeden je umístěn v Ondřejově, druhý na španělském ostrově La Palma. Třetí dalekohled se nachází v Rusku. Mezinárodní tým publikoval studii tohoto mimořádného zdroje v květnovém čísle časopisu Nature Astronomy.

Továrna na vědu. I tak se přezdívá Evropské jižní observatoři. Loni tato špičková vědecko-technická mezivládní organizace oslavila 60 let od svého založení. A s ní i čeští vědci, kteří se už 15 let účastní jejích výzkumů.

Ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Sasko-Anhaltsko vzniknou nová obří vědecká centra. Tamější vláda posvětila vybudování dvou velkých výzkumných ústavů s celkovým rozpočtem více než dvě miliardy eur. Zaměří se na astrofyziku a udržitelný chemický průmysl.

Baví-li se dnes někdo na veřejnosti o velkolepé události, bývá pro kolemjdoucího někdy těžké v první chvíli rozlišit, zda je řeč o produktu nezkrotné filmové fantazie, nebo spektakulárního vědeckého úspěchu. Jedna taková vesmírná záležitost teď plnila média po celém světě. Spadá do té druhé kategorie a prsty v ní měli i čeští vědci.

Vypadá to, jako by červenec přál fotografiím, na které se nezapomíná. A které – jakkoli to zní jako klišé – se mění v „ikony“. Jedné takové je dnes přesně třiapadesát let. Dalším jen něco přes týden. A všechny spojuje fakt, že nevznikly na planetě, kterou uvedly v úžas.