Zobrazení položek podle značky: fyzika

Před několika týdny jsem si při procházení kolem pamětní desky ve „Strouhalově“ Fyzikálním ústavu MFF Univerzity Karlovy uvědomil, že za pár dnů uběhne 150 let od narození Bohumila Kučery (22.3.1874 – 16.4.1921). Jde o neprávem zapomenutého žáka a nástupce Čeňka Strouhala (1850–1922), kterému bylo dopřáno pouhých 47 let života.

Je českou jadernou fyzičkou, která působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Je autorkou nebo spoluautorkou 274 původních vědeckých prací, které mají více než 16 200 citací. Jak se stala členkou Vědecké rady ERC? Jak probíhá výběr hodnotitelů ERC grantů i samotné hodnocení? Je podle ní Česko v získávání ERC grantů úspěšné? A máme potenciálního nobelistu?

Vinicius Santana, mladý talentovaný brazilský vědec, který se zabývá oblastí na samém pomezí fyziky a chemie, konkrétně aplikací elektronové spinové rezonance (ESR), je od roku 2018 součástí skupiny Magnetooptické a THz spektroskopie na CEITEC VUT vedené Petrem Neugebauerem. Od Grantové agentury České republiky (GAČR) získal prestižní grant JUNIOR STAR 2024.

Letošní ročník fotografické soutěže na téma Fyzika v našem každodenním životě je kromě stávajících i bývalých zaměstnanců Fyzikálního ústavu AV ČR  zaměřen i na studenty všech typů škol. Každý soutěžící má možnost přihlásit maximálně pět fotografií. Uzávěrka přihlášek je 31. prosince 2023.

Významný krok v oblasti nanofotoniky se podařil vědcům ze Stanfordovy univerzity. Našli způsob, jak zvýšit intenzitu terahertzového elektromagnetického vlnění a zároveň ukázali další způsob, jak lze tyto vlny ovládat. Mezi autory jsou i dva vědci z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, kteří k výzkumu dodali potřebný teoretický model a výpočty.

ELI, jako jediný evropský partner americké národní laboratoře Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), společně s dalšími americkými průmyslovými a akademickými výzkumníky odstartovali zásadní projekt týkající se zrychlení a zdokonalení procesu mionového zobrazování.

Čeští a izraelští vědci potvrdili platnost termodynamických zákonů i pro mikroskopické systémy složené z fotonů a optických vláken. Energie částic světla se v něm přesunula z jednoho optického vlákna do jiného. Je to zatím nejmenší známý systém, u kterého byl transfer energie, popsaný termodynamickými zákony, pozorován.

Přesvědčivý důkaz existence supermasivních černých dvojděr v aktivních galaktických jádrech přinesl mezinárodní výzkumný tým, jehož součastí byl i astrofyzik Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky studie, která zpracovávala data získaná největšími radioteleskopy na světě, byly nedávno prezentovány v prestižním odborném časopise The Astrophysical Journal.

Krystal je v naší představě průhledný, zářivý a krásný. Ve skutečnosti je to ale především 3D stavebnice z atomů a molekul. Jakými metodami se dá proniknout do jejího nitra? Jak se vyvíjel krystalografický výzkum v Československu a co vše se dá v současné době díky detailnímu poznání krystalové struktury až do nanoúrovně zjistit? Přečtěte si článek z dílny Akademie věd ČR.

Zrcadla ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu jsou klíčovou součástí několika detektorů kosmického záření rozmístěných po celém světě. Petr Schovánek stál u samotného začátku řady významných mezinárodních projektů v této oblasti a nadále hledá cesty, jak zrcadlové systémy vylepšit, zjednodušit a zlevnit jejich výrobu při zachování parametrů.