Zobrazení položek podle značky: fyzika

Více než 160 vynikajících fyziků z celého světa včetně pěti nositelů Nobelovy ceny zavítá od 14. do 20. července 2019 do Prahy na prestižní konferenci, kterou již posedmé hostí Fyzikální ústav AV ČR. Tři nobelisté budou přednášet i širší veřejnosti.

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR publikovali v prestižním americkém časopise Science. Jejich výzkum, na kterém se podílela i Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a farmaceutická společnost Zentiva, se týká nových možností využití rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech.

Při nehodě trolejbusu a tramvaje letos 1. dubna v Brně utrpěly zranění čtyři desítky lidí. Ihned začalo pátrání po příčinách nečekaného vybočení trolejbusu z dráhy. Jako nejpravděpodobnější se jeví technická závada, konkrétně ustřižený šroub na podvozku a poškození na rameni u předních kol. Mohla stát v pozadí tragédie únava materiálu? Definitivní odpověď zatím není známá. K tomu, aby se podobná neštěstí neopakovala, přispívají svými výzkumy vědci z Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně.

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) zveřejnila studii navrhovaného urychlovače Future Circular Collider (FCC), který by měl v budoucnu nahradit v současnosti provozovaný urychlovač LHC (Large Hadron Collider). Studie představuje různé možnosti jeho realizace, význam pro fyzikální výzkum a popisuje technologické výzvy, předpokládané náklady a harmonogram projektu.

Nedaleko německého Darmstadtu se buduje v rámci Evropské výzkumné infrastruktury pro hadronovou fyziku FAIR velký částicový urychlovač, který má ambiciózní cíl přinést nové poznatky o struktuře hmoty za vysokých teplot, tlaků a hustot i o jevech souvisejících se vznikem vesmíru.

Nenápadný projekt mezinárodního vědeckého týmu dokazuje, že čistě základní výzkum může mít nečekané aplikace v praxi. Vědci v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR zkoumají srážky molekul s volnými elektrony, při nichž dochází k různým kvantovým exotickým efektům.

Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR uspěl v náročné výzvě Excelentní výzkum v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a obdrží v následujících letech téměř 800 milionů korun na vývoj a konstrukci nového tokamaku COMPASS-U. Jde o experimentální zařízení, ve kterém se vytváří plazma o velmi vysokých teplotách a skýtá tak možnosti výzkumu nových zdrojů energie.

Fyzikální ústav Akademie věd ČR uspěl v náročné výzvě „Excelentní výzkum“ v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání s projektem SOLID21 a obdrží v následujících letech více než půl miliardy korun na rozvoj předního evropského výzkumného centra v oblasti fyziky pevných látek.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Českého vysokého učení technického v Praze (FJFI ČVUT) se dlouhodobě drží mezi TOP 5 provozovateli výukových jaderných reaktorů ve světě a je držitelem ocenění Best Nuclear Training. Nejnovější fakultní aktivitou v oblasti jaderného vzdělávání je budovaní třetího jaderného experimentálního zařízení – malého výukového reaktoru VR-2. 

Mezinárodní vědecký tým pod vedením fyzika Tomáše Jungwirtha zažívá světový úspěch: o jeho převratném výzkumu v oblasti spintroniky vyšly od začátku letošního roku články v prestižních časopisech Science Advances, Nature Nanotechnology, Nature Communications či Nature Physics. Posledně jmenovaný titul o tématu připravil speciální vydání.