Zobrazení položek podle značky: fyzika

Dělat rozhovor s Michalem Kolářem je potěšením pro každého autora. Absolvent Přírodovědecké fakulty UK s víceletou zkušeností z německého vědeckého prostoru se neschovává za fráze. Nebojí se ukázat na věci, které nefungují. Umí vysvětlit složité věci ze světa fyzikální chemie pomocí zajímavých analogií. A zároveň si po pár minutách v jeho přítomnosti uvědomíte, že má dar nakazit vás svou chutí chápat a znát.

Belgický kosmolog, držitel ERC grantu a blízký spolupracovník Stephena Hawkinga. V květnu vyšla v češtině kniha O původu času, ve které představuje jejich poslední společnou teorii. Co považuje za největší milník ve své kariéře a proč zpochybnil teorii multiversa?

Fyzička pevných látek Helena Reichlová založí od 1. října 2023 ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR centrum Dioscuri pro spinkaloritroniku a magnoniku. Bude hledat způsob, jak snížit exponenciálně rostoucí spotřebu energie v odvětví informačních technologií budoucnosti.

Letošní ročník fotografické soutěže na téma Fyzika v našem každodenním životě je kromě stávajících i bývalých zaměstnanců Fyzikálního ústavu AV ČR zaměřen i na studenty. Každý soutěžící má možnost přihlásit maximálně 5 fotografií. Uzávěrka přihlášek je 31. října 2023.

Pavel Hobza z ÚOCHB AV ČR se svým týmem poprvé přepsal učebnice před dvaceti lety, kdy objevil a popsal tzv. nepravou vodíkovou vazbu. Spolu s kolegy z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a VŠB – TUO nyní přichází s objevem, který má potenciál dříve přijatou definici zjednodušit a studenty chemie znovu donutit k tomu, aby přehodnotili své představy o studované látce.

Loňská Nobelova cena za fyziku byla udělena Johnu Clauserovi, Alainu Aspectovi a Antonu Zeilingerovi za to, že ukázali, že příroda se nechová podle našich představ založených na zkušenostech klasické fyziky. Co by si takovém objevu myslel Einstein?

VŠB – Technická univerzita Ostrava se může pochlubit dalším evropským patentem. Ten získali vědci z Katedry fyziky Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO, kteří se v posledních letech věnovali problematice tzv. povrchových vln. Patent obdržel senzor, který pomůže v medicíně i životním prostředí.

Vyvinout nové senzory pro průmyslové aplikace využitelné především v oblastech vodohospodářství, slévárenství a materiálového inženýrství, to jsou cíle dalšího projektu NCK MATCA s názvem Senzorika pro 21. století. Ten byl vybrán jako jeden z dvanácti projektů podpořených v rámci Národního plánu obnovy. NCK MATCA koordinované Fyzikálním ústavem na něj získalo 144 milionů korun.

Damir Dzhafarov je docentem matematiky na University of Connecticut. Na podzim roku 2021 strávil spolu se svou ženou Veronicou a dvěma dětmi Zorou a Nicem tři měsíce v Praze, ve městě svého dětství. Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze jako Fulbrightův stipendista zkoumal „Nové interakce teorie spočitatelnosti a kombinatoriky“.

Ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Sasko-Anhaltsko vzniknou nová obří vědecká centra. Tamější vláda posvětila vybudování dvou velkých výzkumných ústavů s celkovým rozpočtem více než dvě miliardy eur. Zaměří se na astrofyziku a udržitelný chemický průmysl.