Jste profesor teoretické fyziky na Katolické univerzitě v belgické Lovani. Co považujete za hlavní milník ve Vaší vědecké kariéře?
Řekl bych, že den, kdy jsem v roce 1997 zaklepal na dveře kanceláře Stephena Hawkinga a následně strávil několik let jako jeho doktorský student a velmi blízký spolupracovník. Věda, kosmologie a kvantová fyzika byly smyslem jeho života a definovaly to, kým byl. I když jsme denně museli překonat řadu překážek, tak jeho nadšení a zapálení bylo velmi zřejmé. Nikdy například nezapomenu, jak jsme spolu čekali v Bílém domě na Billa Clintona a 5 minut před vlastním setkáním jsme se bavili o fyzikální rovnici, jako by se nedělo nic neobvyklého.
Muselo pro něj asi být velmi frustrující mít v hlavě tolik otázek a myšlenek a nemoci je říct.
Stephen byl extrémně tvrdohlavý člověk. Dával si záležet na tom, aby neukazoval svojí frustraci a nikdy o ní, ani o své nemoci, nemluvil. V pracovním světě na to nebyl čas. Ale pokud byste se zeptala jeho dcery, asi by vám řekla něco jiného.
V čem byl pro Vás inspirací?
Jedna z věcí, za kterou ho velmi obdivuji, je, že navzdory své slávě zůstal zakotvený ve výzkumu. Jeho způsob komunikace s veřejností vždy odrážel to, jak o vědě přemýšlel jako vědec. Vždy měl strach z toho, že bude v první řadě vnímán jako veřejná ikona nebo hendikepovaný člověk, a pak až jako vědec. Jeho genialita spočívala v tom, že se nebál klást si velmi hluboké otázky a díky tomu nás posouval dál a měnil fyziku.
Věda je z velké části o spolupráci a možnosti s kolegy diskutovat a rozvíjet své myšlenky. Jak v této praktické rovině probíhala Vaše spolupráce?
Komunikovali jsme spolu prostřednictvím počítače, ale kolem roku 2017 ztratil schopnost počítač ovládat. K našemu překvapení jsme ale oba zjistili, že jsme si za roky vzájemné spolupráce vyvinuli společný jazyk. Ptal jsem se ho na otázky a na základě jeho mikrovýrazů ve tváři jsem byl schopný rozlišit několik stupňů NE a ANO.
Váš poslední společný odborný článek vyšel v roce 2018 a zpochybnili jste v něm teorii multiversa. Na základě Vašeho společného výzkumu jste také napsal knihu O původu času.
Bylo to Stephenovo přání, které vyslovil v roce 2017. V té době už ale bylo zřejmé, že díky zdravotním komplikacím nebude schopen napsat ani větu. Když jsme začali na naší teorii pracovat, tak multiverse byl mezi vědci velmi populární koncept. Dnes již přemýšlení o něm ustoupilo do pozadí a už není v odborných kruzích tématem. Stephen byl jeden z prvních kosmologů, kteří si uvědomili, že teorie multiversa nás skutečně dostává do trablů a že je to mrtvý konec. Mezi veřejností je to však stále velmi populární koncept.
V medailonku Vaší nové knihy píšete, že představuje dramatickou revizi toho, co bylo napsáno ve slavné Hawkingově knize Stručná historie času z roku 1988.
Velikým přínosem Stephenovy knihy bylo, že poprvé veřejnosti populární formou shrnula teorii velkého třesku, která tou dobou byla na stole již 50 let. Dnes je už ale zřejmé, že její původní pojetí nekoresponduje s našimi dnešními poznatky. Ale vždy, když přecházíme od jedné fyzikální teorie k druhé, tak ji stavíme na ramenou předchůdců. Sice změníme celý koncepční rámec, ale i tak se staré teorie odráží v těch nových. Stejně jako Newtonovy zákony nejsou navzdory Einsteinovým teoriím zbytečné, tak i Hawkingova kniha má ve světě stále své místo.
Co nového tedy přináší Vaše kniha?
Zaměřil jsem se na velké filosofické otázky, které jsme se Stephenem diskutovali a kterými se ve výzkumu zabýváme pouze okrajově, a dal jsem je do centra pozornosti. Proč jsme v tomto vesmíru? Proč vesmír vypadá tak, že v něm my můžeme žít? Představuji v ní úplně novou teorii a nový náhled na svět. Název je variací na Darwinovu knihu O původu druhů, protože jedna z hlavních myšlenek je, že zákony fyziky jsou samy o sobě výsledkem evoluce, která se odehrála kdesi hluboko ve velkém třesku. Chtěl jsem vyprávět příběh naší spolupráce a o tom, jak jsme přišli s naší novou hypotézou a vynechat složité matematické teorie. Nechtěl jsem ovšem napsat příliš sebestřednou knihu a také jsem se do ní snažil vložit historii. Najít balanc mezi všemi těmito aspekty bylo obtížné.
Co myslíte, že by Vám Hawking řekl, pokud by si mohl Vaši knihu přečíst?
Stephen zemře v předposlední kapitole. A má to svůj důvod, protože si myslím, že by s tou poslední úplně nesouhlasil. Je věnovaná holografii, tedy teorii, která se dnes dostává do centra přemýšlení kvantových kosmologů a na jeho vkus by, myslím, byla příliš filosofická.
Co je podstatou holografického přístupu?
V holografickém přemýšlení o světě vidíme, jak spolu mohou dohromady fungovat kvantová a gravitační teorie. Naše uvažování se odehrává ve světě dimenzí, které vnímáme, tedy gravitace, prostoru a času. Kvantové uvažovaní je relevantní v ostatních oblastech, například v černých dírách nebo při velkém třesku. Abychom se mohli pohybovat v obou světech, musíme vytvořit něco jako překladový slovník mezi hologramem, tedy naším světem definovaným gravitací, prostorem a časem, a jeho předobrazem, což je vysoce abstraktní kvantová fyzika. A způsob, jakým se k sobě vztahují tyto dvě vize stejné reality, je extrémně komplikovaný.
Jak se vyvíjela Vaše vědecká kariéra poté, co jste opustil brány Cambridge?
Na konci mého PhD. mi Stephen řekl, že bych měl odjet, kam nejdále to bude možné, takže jsem odjel do Kalifornie do Santa Barbary a absolvoval ještě několik dalších zahraničních stáží, například v CERNu. Dnes vedu výzkumnou skupinu v Lovani, kterou jsem založil mimo jiné i díky ERC grantu, a nyní bychom se rádi zaměřili na testování našich hypotéz. Pokusíme se podívat na velký třesk prostřednictvím gravitačních vln a najít nějaký důkaz pro naše tvrzení o primární evoluci.
Věda ovšem není všechno. Zvládáte držet balanc mezi časem stráveným s rodinou a Vašimi čtyřmi dětmi, vědou, propagací a dalšími projekty?
Určitě bych neřekl, že můj čas vyváženě investuji do různých oblastí, spíš se vždy maximálně soustředím na nějakou z nich. Mám to štěstí, že jsem v pozici, kdy si to mohu dovolit. Snažím se dětem a rodině ukázat zábavu, kterou díky vědě mám. Hodně přemýšlím nad mými prioritami a hledám oblasti, kde cítím, že je moje místo ve společnosti a kde mohu nejvíc přispět.
Zdroj: Vědavýzkum (TM)
Thomas Hertog je belgický kosmolog, který vystudoval přírodní vědy na Katolické univerzitě v Lovani a doktorát získal v Cambridge pod dohledem Stephena Hawkinga. Ve výzkumu v oblasti kosmologie a teorie strun pracoval také na Kalifornské univerzitě, v CERNu v Ženevě a v Paříži. V roce 2014 obdržel ERC Consolidator grant a spolu se svým výzkumným týmem vědců se v Belgii snaží najít odpovědi na nejdůležitější otázky teoretické kosmologie.
